Milý Ježíšku

Tento post měl být velmi krátký původně. Chtěl jsem popřát všem lidem dobré vůle, kteří občas čtou moje elaboráty na tomto blogu pojmenovaném bůhvíproč Crunchtime, hezké svátky. A taky tak učiním.

Moji milí, přeji všem hezké a klidné Vánoce, do nového roku vše dobré, ať se daří nejen na poli sportovním, ale i v osobním životě, a samozřejmě - v neposlední řadě - hodně toho zdravíčka.

Ale jelikož dny, kdy jsem nechával přání pro Ježíška za oknem jsou už několik desítek let pryč, rozhodl jsem se tento blog využít také k tomu, abych si i já veřejně něco přál. A abych vás nezatěžoval seznamem knih, sportovního vybavení a spodního prádla, rozhodl jsem se pro čistě basketbalová přání do příštího roku.

Takže milý Ježíšku, přál bych si:

1.

Aby mě vystoupení českých chlapců na Mistrovství světa bavilo. Nejsem náročný, nechci přehnaně moc. Neprosím o konkrétní počet výher, chci abych měl z jejich hry radost. Bylo by fajn, kdybys zvládl zařídit, aby do skupiny dostali hochy z USA. Takový zápas by sice nevyhráli, ale byl by zážitkem nejen pro ně, ale i pro nás všechny, kteří jim v nekřesťansky ranních hodinách budeme fandit u televize (nebo někteří šťastnější z nás přímo na místě). Dopřej jim, aby mohli nastoupit v nejsilnější sestavě, aby se jim vyhnula zranění a výkyvy formy a kdyby náhodou chtěl Honza Veselý brutálně zasměčovat přes Draymonda Greena, budu rád.

2.

Ještě nikdy jsem na tomto blogu nepsal o ženském basketu. Sám si za to vlepím jeden symbolický záhlavek, ale na svou omluvu říkám, že můj den není nafukovací a já prostě nechci psát o něčem, co nemám dostatečně nakoukané. Nic to ale nemění na tom, že ženám přeji úspěch. Takže bych si pro začátek přál, aby na konci června porazily Francii, Švédsko i Černorky a dál se uvidí. Není to tak dávno, co jsem euforicky prožíval trojku Evy (tehdy) Němcové proti Ruskám. Zafandím si s chutí znovu.

3.

Ale snad úplně nejvíc bych si přál úspěch chlapeckých juniorských reprezentací. Nemám velkou radost z toho, že U20 musí bojovat s Albánií a Rumunskem, U18 s Lucemburskem a Norskem a U16 s Kyprem a Irskem. Holky jsou na tom o poznání lépe. Klukům by ty A skupiny taky slušely. Poněvadž si můžeme libovat nad tím, jak si chlapi zahrají proti elitě v Číně, ale pojďme si taky přiznat, že budoucnost českého basketu na dlouhé další roky dopředu hraje právě tady, v Matosinhosu, Oradee a Podgorici.

4.

Chtěl bych, aby Tomáš Satoranský zůstal v NBA. Ten kluk na to má. Nebude mít nikdy průměr 20 bodů na zápas. Ale v NBA má nezpochybnitelné místo třeba Matthew Dellavedova, který nabízí podobné přidané hodnoty - týmovost, přehled, inteligenci, 100procentní nasazení celý zápas a nevyžaduje za každou cenu balón. Tomáš navíc není taková svině jako Delly :-) Lepší tým a HLAVNĚ lepší smlouva, to je to, co bych Satymu přál. Já jsem fakt přesvědčený o tom, že tenhle kluk z Flóry může být třeba nejlepším střídajícím hráčem v týmu, který reálně bojuje o titul v NBA.

5.

Což mě přivádí k dalšímu přání - ať už dají Warriors pokoj. Podívejte se, já naprosto respektuju jejich management, dokázal v mantinelech platového stropu sestavit tým, který je bez diskuse jeden z nejlepších v historii. Ale kořením nejen NBA je ta nejistota, kdo vyhraje. V NBA to v posledních letech byla jistota. Bohužel je velká pravděpodobnost, že to tak bude i letos. Mě ten jejich basket nebaví, říkám to tak, jak to je. Curry je nejlepší střelec historie, hands down. Ale při každé jeho další trojce ze šatny si řeknu jen "hmm". Vadí mi, že Durant udělal z nejlepšího týmu v NBA tým, který je vyloženě nefér. Jsou nejlepší, ano. Ale není to dobře.

6.

A tak - ať Durant přestoupí do New Yorku. NBA je tak nějak v pořádku, když jsou Lakers, Celtics a Knicks konkurenceschopní. První dva už to plní, Knicks jsou ale zcela právem hromosvodem všemožných internetových humorů už více než desetiletí. Shodou okolností jsem byl v New Yorku tehdy v létě 2010 tu noc, kdy LeBron přišel s Decision. Dívali se na to ve všech barech všichni. Ta atmosféra očekávání mě bavila, nevadilo mi, že pivo stálo pět dolarů a hlavně stálo za prd. Když zaznělo "talents to South Beach" výrazně jsem si rozšířil slovní zásobu v oblasti expresivních výrazů. Druhý den vyšly noviny v nejznámějším městě světa s titulkem "Son of a beach". Byl jsem v MSG, ale nemám k Knicks žádný zvláštní vztah. Přesto jim úspěch přeju. Durant by jim k němu pomohl. A Davis by mohl do Celtics, jen tak mimochodem ...

7.

Chtěl bych, aby měl Nymburk větší konkurenci. Nechci se zařadit do zástupu lidí, kteří přejí Nymburku neúspěch, aby se liga vyrovnala. Jsem ve skupině lidí, kteří přejí úspěch ostatním, aby se liga vyrovnala. Není to nic proti Středočechům. Jsem si jistý, že i tam vědí, jak by jim pořádná konkurence doma pomohla k úspěchu venku. Je to win-win situace pro všechny. Svůj zrak upírám ke Svitavám, tam jdou velmi sympatickou cestou. V Děčíně je to nahoru dolů, ale zatím bych také spíše opatrně chválil. Pardubice mají ambice, leč dosud nenaplněné. Opavu není možné nemít rád, ale možná by se nemuseli tak křečovitě štítit cizinců. Jeden dva kvalitní legionáři by je mohli zvednout na další level.

8.

Přál bych si úřední zákaz florbalu.

9.

Přál bych si lepší statistiky na ČBF. Já vím, já vím, opakuju se. Ale ono by to fakt dost ulehčilo práci. Mě by prostě zajímalo, kdy měl nejlepší úspěšnost střelby v prosinci. Ale na CBF.cz se to nedozvím jednoduše, budu to složitě muset dopočítávat, protože takový filtr tam neexistuje. Je to tortura, kterou jsem ochoten v zájmu pravidelných měsíčních cen Crunchtime podstoupit, protože už jsem za její udělení obdržel dokonce jedno poděkování :-) Ale kdo by nechtěl, aby měl s čímkoliv méně práce, že ...

10.

Víc akcí jako byl nymburský dopolední zápas pro děti. Není to žádná věda, takhle by to mohlo fungovat, takhle ty prcky můžeme pochytat. Jsem si vědom toho, že domácích zápasů není během sezony dost, ale kdyby každý tým uspořádal jednou v sezoně podobnou akci, snad by to tolik nebolelo.

11.

Víc KNBL v televizi. Ve stejný den v týdnu, v pravidelný čas. I kdyby to mělo být v sobotu kolem poledne.

12.

Úspěch českých týmů v evropských pohárech. Nalijme si čistého vánočního svařáku, letos to bude stát za prd. Snad kdyby nakonec Nymburk vyhrál ten FIBA Cup, tak by se to dalo ještě namalovat na růžovo, ale vzhledem k tomu, že v něm zatím ještě ani není, tak bych s tím moc nepočítal. Pardubice to odpískaly, Opava narazila na svůj strop, který je ve srovnání s Evropou bohužel pořád dost nízko.

13.

Chci aby mladí čeští kluci dostávali co nejvíce šancí v nejvyšší soutěži. Kovář, Puršl, Farský, Štegbauer, Sehnal, Kolář, Kotásek, Nábělek, Slavík ... ono by to šlo. Ale pochopitelně si ji musí zasloužit.

14.

Prosím vás, mohli by si české obchody se sportovní obuví uvědomit, že existují lidi s velikostí nohy 49 (a větší). Už dávno mi nepřijde vtipná hláška "Takovýýýýý botyyyyyy?! To neeeee. Ale krabice by vám třeba bylaaaaa, hua hua hua".

15.

Jo a ještě bych chtěl, aby bylo v létě hezky. Ani velký vedro, ani žádná kosa, žádnej extra chcavec. Ty streetbally jsou pak o tolik lepší!

Na závěr bych vám ještě chtěl nastínit budoucnost tohoto jakože blogu. Ale já vlastně sám nevím. Za ty necelé čtyři měsíce jsme se dostali na čtenost někde okolo 200 až 300 lidí na článek. To je zhruba o 200 až 300 víc, než jsem čekal. Opravdu. Ambice byly zcela nulové, absolutně jsem netušil, co od toho čekat.

Rád bych pokračoval dál. Témat je spousta. Jak těch "vážných", tak těch odlehčenejších. Mám například už několik týdnů rozpracovaný žebříček jednotlivých klubů podle jejich prezentace na webu a sociálních sítích. To bych rád někdy dokončil. Pohrávám si s myšlenkou udělat někdy v létě pořadí 50. nejlepších českých hráčů. Ale je to hafo práce. Rok 2019 bude basketbalově nabitý, takže by materiálu mělo být dost a snad bych zvládl vyplodit alespoň jeden dva větší články týdně.

Chci tedy ještě zkusit, jak se to chytne. Kdyby to nikdo nečetl, tak by mě to logicky nebavilo. Psát do šuplíku je zábava jen do určité chvíle. Na Facebooku máme teď 35 "to se mi líbí" a o něco víc sledujících. Chtěl bych, aby ten profil trochu žil, proto plánuju tam dávat víc krátkých postřehů a glos, které nevydají na samostatný článek (nebo nebudu mít čas ho sepsat). Kdybychom se dostali na 100 "lajků", tak budu bouřlivě slavit :-) Nicméně co se týká reklamy, moc pro to nedělám, protože články z blogu sdílím jenom na facebook a na basketbalový chat. Nikam jinam. Ani moc nechci, nejsem rád, když někdo spamuje mě, tak nechci spamovat ani já. Ale když se vám něco bude líbít nebo budete s něčím souhlasit, rozhodně by mi nevadilo, když dáte "sdílet" ;-)

Mám radost z toho, že dostávám spoustu pozitivních ohlasů jak do mailu, tak do soukromých zpráv na facebooku, včetně některých z těch "nejvyšších" basketbalových kruhů. Jsem opravdu vděčný za jakoukoliv odezvu, včetně negativních.

A jen taková poznámka na závěr - kdyby někdo chtěl napsat něco obsáhlejšího, ať už v reakci na můj článek či zcela bez souvislosti (a nemusí se to dokonce týkat jen basketu), rád to po zběžné kontrole (nechci bezdůvodné vulgarismy nebo nějaká nepodložená obvinění) zveřejním. Velký zájem bych měl třeba o reportáže z méně sledovaných akcí, kdyby to někdo chtěl zkusit. Kromě poděkování a třeba pozvání na pivo (ideálně v Praze) a přízně mé skromné čtenářské obce nemohu nic moc víc nabídnout, ale možná to někomu bude stačit (těch piv může být případně i víc, aby bylo jasno).

Jsem dostupný na Wixu, Facebooku i na mailu CrunchTime@centrum.cz.

Ještě jednou děkuji všem za přízeň, za odezvu, za chválu i konstruktivní kritiku. Užijte si Vánoce, užijte si all-star game, jdete-li, oslavte kvalitně příchod nového roku a hlavně se mějte fajn!