Pár slov na úvod: Snažil jsem se pořadí vytvořit tak, aby bylo aktuální. Zásluhy v tomto případě nehrají roli. Naopak. Mírně přihlížím k tomu, jak by asi jednotliví hráči měli vést v nadcházejícím ročníku ligy.
Vycházím samozřejmě ze statistik, protože čísla jsou exaktní a nelžou. Ale statistiky za prvé nepojmou vše, za druhé je potřeba je správně interpretovat. A tady už nastupuje čistě subjektivní přístup a pohled na jednotlivé hráče, který v celém pořadí hraje nezanedbatelnou roli.
Proto je naprosto přirozené, že se všude neshodneme, někde možná budeme dokonce ve sporu. Ale co bych vám k tomu tak řekl? Můžete s tím nesouhlasit, můžete se o tom se mnou přít anebo si dokonce můžete vytvořit pořadí vlastní :-)
Protože je téměř jisté, že kdyby žebříček 25 nejlepších hráčů vytvořilo 25 různých lidí, vzniklo by 25 různých žebříčků. A co je na to vůbec nejlepší - každý z nich by měl pádné a logické argumenty, proč zrovna jeho varianta je ta správná.
Berte proto, prosím, celé to pořadí jako takovou zábavnou hru před začátkem sezony. Dík ;-)
Na začátek vám předložím pět hráčů, kteří se mezi 25 nejlepších sice nedostali, ale se kterými jsem měl ve finálním výběru největší problém se rozloučit (nejde ale o pořadí od 26. do 30. místa).
DAVID MACHAČ
Pokud by šlo jenom o statistiky, David Machač by se do finálního výběru bez problémů vešel. Loni se dostal v průměru přes deset bodů a pět doskoků, což se sice na první pohled nemusí zdát, ale v KNBL je to spíše výjimka. Loni se to povedlo jen 23 lidem. Byl také 13. nejužitečnějším Čechem a 40. v užitečnosti celkově. Jenže právě ta čtyřicítka je problém. Machymu na ní rychle táhne a v některých činnostech to je a letos ještě více bude znát.
RADEK NEČAS
Podobný případ. Obranářský guru, který své zkušenosti úspěšně předává dál (Viktor Půlpán, úřadující obránce ligy přiznal, že se od Šutyse v tréninku hodně učí). Ohromná osobnost a nekonečná studnice zkušeností. Ale na útočné polovině je přece jen lepší, když zakončuje kdokoliv jiný a navíc loňská sezona už byla statisticky Šutysova nejhorší vůbec.
Nicméně přesně lidi jako Šutys a Machy jsou důvodem, proč existují Síně slávy a taky proč by všichni měli napnout veškeré své síly k tomu, aby je po konci kariéry u basketu v jakékoliv roli udrželi.
ONDŘEJ ŠIŠKA
Mám pocit, že Šiška je pro Děčín ohromně důležitý hráč, nejenom proto, že je druhý nejvytěžovanější. Agresivní v nájezdu. Ovšem nemůžu ignorovat jeho nespolehlivou střelbu. Loni měl trojky 232/61, strašidelných 26 procent (třetí nejhorší úspěšnost mezi hráči, kteří vystřelili alespoň 100 trojek). Přitom vícekrát než Šiška vystřelili jen čtyři další lidé. A aby toho nebylo málo, jeho šestky 109/50 (46%) ho s přehledem řadí taky téměř na dno.
PETR ŠAFARČÍK
Pro mě asi největší překvapení, protože než jsem se do toho pustil, automaticky jsem ho v pětadvacítce čekal. Ale pak jsem s tím začal žonglovat a zjistil jsem, že nemám dost argumentů na to, abych ho ve finálním výběru udržel. Jeho individuálním výkonům uškodil přestup do Nymburka, což je právě ten problém - letos totiž odehraje sezona právě tam.
MIROSLAV KVAPIL (a RADIM KLEČKA) Jednak je i bez nich ve finálním výběru trochu "přeOpavováno", druhak jsou obětí loňské sezony Slezanů - celý rok nahoru dolů a obrovský problém najít jednoznačného lídra (ačkoliv já si myslím, že v Opavě takový člověk je - počkejme si pár dní).
A teď už aktuální pořadí.
25. Prokop Slanina
Možná trochu výstřel naslepo, ale z navrátivších se "reprezentantů NCAA" dávám právě jemu letos největší naděje. Pivotů (nebo vyšších křídel), kteří s 208 centimetry rádi střílí z dálky není nikdy dost, v české lize je to pořád spíše unikát. Líbí se mi, jak letos Pardubice k sestavení kádru přistoupily a Prokop v jejich týmu dává rozhodně smysl. Stručná čísla z přípravy naznačují, že by to mohlo fungovat. Slaninovi je jen 24 let, to nejlepší má pořád před sebou.
24. Lukáš Stegbauer
Na první pohled možná překvapení, na druhý tolik ne. Štegy je perfektní příklad všestranného hráče, který tomu vždycky dává 110 procent. Jeho bojovnost je příkladná a víc než dostatečně tím nahrazuje to, že možná není klasickým talentem od přírody. Je sice dobré, když příliš nedribluje, ale jinak ho můžete nechat vystřelit odkudkoliv, spolehnout se na něj v obraně i na doskoku. Přes své velké minutové vytížení v Brně loni neztrácel míče a navzdory velkému nasazení zbytečně nefauluje. Nadprůměrné herní IQ.
23. Martin Gniadek
Slyším, jak se z Maroldovky ozývá nesouhlasné mručení, ale pokud jdou předsudky stranou, pak je nutné přiznat, že Gniadek patří mezi ty lepší "velké muže", které KNBL nabízí. Stejně jako v případě všech jeho spoluhráčů je loňská sezona trochu problémem kvůli profilu připomínajícím extrémní horskou dráhu. Nicméně Martin byl šestým nejlépe doskakujícím Čechem, je spolehlivý zpod koše a když si dá pozor na pusu, bude určitě vnímán mnohem lépe.
22. Radovan Kouřil
Loni nejlepší rozehrávač Opavy. Původně jsem ho pocitově měl někde okolo 15. místa, ale (ne)úspěšnost střelby ho nakonec odstrkala dolů. Za dva 44 procent, za tři 27 procent, šestky 60 procent. Tady je dost co vylepšovat. Ale jeho přehled je vynikající, z Čechů nikdo neměl lepší průměr asistencí. Přestup do Olomoucka je nepochybně šancí na ještě výraznější roli a já si fakt myslím, že tenhle kluk ještě neukázal svůj top. V ofenzivně laděném Prostějově můžou jeho čísla vyletět daleko výš.
21. Petr Benda
Hledej ve slovníku pod heslem "Jistota". Karel je přírodní úkaz. Na té nejvyšší úrovni funguje od doby, kdy někteří jeho dnešní spoluhráči ještě chodili po obědě povinně spát. A pořád je to hráč, kterého chci mít na hřišti, ačkoliv jeho pohyb už asi nenazveme lehkohoným. Jeho zkušenosti jsou neocenitelné. Nedělá špatná rozhodnutí. Bendova střelecká úspěšnost z loňského roku je na pivota výstavní - 60% za, 44% za tři, 77% TH. Ano, minutáž je potřeba mu dávkovat rozumně (ten borec si ne tak dávno přetrhl achilovku, sakra!), ale to v Nymburce není problém. Petr Benda forever!
20. Tomáš Pomikálek
Letos třicetiletý skokan by v oblasti severních Čech jistě dosáhl v hodnocení mnohem výše, však je mimo jiné držitelem dva roky starého titulu sportovec Děčínska a svého času opanoval i hlasování do All-star game (což obecně v KNBL není zase tak složité, stačí na to většinou pilná širší rodina). Ve vzdálenějších částech země ale jeho popularita poněkud kolísá a některé nedostatky jsou patrné. Je velmi efektivní zpod koše, zakončovat zvládne důrazně a efektně, bývá aktivní na doskoku. Pokud by zlepšil trojky, přidalo by to jeho hře zajímavou dimenzi. Těžko ignorovat hráče, který byl loni třetím nejužitečnějším ve stříbrném týmu a dlouhodobě si drží vysoký standard. Nebýt nevýrazného play-off, byl by o něco výš.
19. Adam Číž
Adam Číž loni v Kolíně prakticky neslezl z palubovky a čísla tomu odpovídala. Po přestupu do Svitav se ale jeho role trochu změnila, pod generálem Markem nebyl na míči tak dominantní a ve finále se trochu svezl s horším koncem svitavské sezony. Raději má zakončení zpod koše, preferuje nájezd a umí si v něm poradit. Tomu odpovídá i vysoký průměr získaných faulů (3,6). Stejně tak je evidentní, proč volí především vnik dovnitř. Loni měl druhou nejhorší úspěšnost trojek mezi hráči, kteří vystřelili alespoň 100 pokusů (necelých 25 procent). Šestky na 64 procentech také nejsou něco, o čem by psali v novinách. Číž ale umí distribuovat míč (loni 4,7 asistence) a přitom je schopen sbírat příležitostné doskoky (3,2). Je "fun to watch".
18. Martin Peterka
Mičego má spoustu předpokladů k tomu, aby nebyl tak dobrý hráč, jakým je. Na dominantního pivota mu chybí centimetry a je navíc k uzoufání neatletický. Jenže také je velmi chytrý, svoje slabiny si uvědomuje a stejně tak ví o svých silných stránkách. Těmi je především střelba a cit pro doskok. V lize sice loni ta trojková úspěšnost nebyla z nejlepších, ale i na nedávném mistrovství světa jsme mohli vidět, že není dobré ho nechávat volného. Soupeři se na pick and pop v jeho podání musí připravit sakra pečlivě. V roce 2019 prostě v basketu chcete pivota, který umí střílet a pomáhá tím spacingu. Pořád je mladý, navíc se dá předpokládat, že po MS bude jeho sebevědomí o něco vyší a bude zajímavé sledovat, kam zvládne v mantinelech Nymburka růst.
17. Ondřej Kohout
Ondřej Kohout je spolehlivý hráč, a to v obou směrech. Můžete se na něj spolehnout, že málokdy vybouchne (loni nebyl ani jednou mínusový, což zdaleka není tak samozřejmé), zároveň málokdy rozhodne sám zápas. To ovšem ani není jeho role. Je to především týmový hráč a když ho do Pardubic brali, chválili si jeho charakter. Je to další člen elitního klubu 10+5, tedy v průměru alespoň deset bodů a pět doskoků na zápas. V posledních dvou letech se častěji snaží i o střelbu zdálky, ačkoliv to procento není zatím nějak super. Trend to ale je a Ondra rozhodně nemá dřevěnou ruku. Nebýt těch prokletých operací kolene, mohla jeho kariéra vypadat třeba jinak, ale i tak platí, že je dobré mít Kohouta v týmu.
16. Tomáš Vyoral
Skvělý tah pro Pardubice, skvělý tah pro Tomáše. Klasická win-win situace. Předpokládám, že Vyo bude jedním z těch případů, které se po odchodu z Nymburka utrhnou ze řetězu. Koneckonců svůj potenciál už jednou ukázal v Děčíně. Výborný střelec (52-43-80), kterému nevadí catch and shoot, ale zvládne to zvednout i po driblinku. Předpokládám, že v Pardubicích můžou hrát s Půlpánem vedle sebe, takže Vyo by neměl ty nejtěžší obranné úkoly, což je jenom dobře. V jediných dvou přípravách, které s Pardubicemi odehrál, se střelecky rozhodně nedržel zpátky. Může před sebou mít velkou sezonu. Třeba .... stříbrnou?
15. Pavel Pumprla
Nechme promluvit Vojtu Hrubana (na kterého se v tomto pořadí možná ještě dostane, kdo ví ...): "Pampi byl neuvěřitelný kapitán, správná spojka mezi trenéry a hráči, takový Mirek Dušín českého basketu. Všichni, kdo koukali na tohle mistrovství, by mu měli poděkovat, protože pokaždé, když se zápas nevyvíjel úplně dobře a on nastoupil, dokázal přinést spoustu energie, výbornou obranu. Zisky, doskoky, to byla jeho role - a tu vždycky plnil na sto procent". To řekl Vojta po skončení MS k ohlášenému konci reprezentační kariéry Pavla Pumprly. Většina z toho (vyjma konce kariéry, pochopitelně) platí i pro Pampiho roli v klubu. Pořád prostě nechcete, aby to byl zrovna on, kdo vás brání.
14. Michal Mareš
Výborný střelec (53% za dva, 42% za tři, 75% šestky), dobrý obránce. Zbytečně neztrácí míče. Je to víceméně jistota stabilních výkonů, loni měl slabší pouze leden. Ne náhodou byl do poslední chvíle členem širšího reprezentačního kádru, na Královce si v poslední čtvrtině posledního zápasu i docela slušně zastřílel. Není tolik nápadný, ale je to opravdu dobrý hráč.
13. Jakub Šiřina
Taky mi to připadá na první pohled nízko, ale nedá se svítit. Šířa má za sebou statisticky nejhorší sezonu za posledních šest let. Stejně jako celá Opava často působil nejistě, bez šťávy. Otázka je, nakolik mu vzhledem k únavě z loňské sezony prospěje reprezentační léto. Navíc je mu přes 30 a to je zkrátka věk, kdy rozehrávači jeho typu mohou mít tendenci "pomalu zpomalovat". Nicméně pořád je to na české poměry elitní rozehrávač, loňským světlem na konci tunelu v jeho podání byla slušná trojková úspěšnost a nakonec se klidně může stát, že se střídmějším herním režimem bude po konci sezony s medailí na krku a zpátky v TOP 5.
12. Pavel Houška
Houšmen byl loni třetím nejužitečnějším Čechem. Jeho střelba je elitní (55% za dva, 37% za tři, 82% TH). Je to jeden z pěti nejlépe doskakujících Čechů v KNBL. S přehledem člen 10+5 klubu. Navíc zvládne nastřádat i nějaké ty asistence. Tím hlavním důvodem proč je relativně dlouho po třicítce ještě pořád takhle vysoko je jeho "age-friendly" game. Nelpí na nějakém brutálním atleticismu. Houška může klidně tyhle skvělé statistiky (užitečnost 16, body 13,4, doskoky 5,8) mít i v tomhle roce.
11. Václav Bujnoch
Kdyby to bylo čistě jen na pocitech, dám Bujnocha do nejlepší pětky a nazdar. Podle mě je to v současné době to nejcennější, co v Opavě mají a vlastně tak trochu doufám, že se podívá někam dál. Ohromně spolehlivý při zakončení, hraje s chladnou hlavou. Dokonce mě trochu překvapilo, že je vlastně i tak dobrý trojkař (loni 59% za dva, 39% za tři, 70% šestky). O doskocích se vůbec nemusíme bavit, šest na zápas ho řadí mezi špičku, ačkoliv jsou v lize vyšší hráči. Nedělá příliš laciných chyb. Bujnoch byl také jediným hráčem Opavy, který loni podával vyrovnané výkony po celou sezonu, a to nejenom v KNBL, ale zároveň i v těch šesti zápasech "Ligy mistrů", které odehrál. Letos to klidně může být jeho rok.
10. Ondra Sehnal
Mám pocit, že bych měl v tomto případě spíš vysvětlovat, proč Ondra není výš, než proč není níž. Takže to udělám. Výš by byl, kdyby loni nezabalil sezonu v polovině února. Výš by rozhodně byl, kdyby byl spolehlivějším střelcem. Pod 50 procent za dva, 34% za tři a 61% TH není nic extra. U těch TH je to docela smůla, protože Ondra je zároveň nejfaulovanějším hráčem soutěže. Má v průměru 5,2 získaného faulu na zápas a kdyby měl klidnou ruku, tak z té čáry může bodů připisovat mnohem více. Ano, já vím, že občas těm faulům trochu přidává, je to takový Neymar české basketbalové ligy. Ale je z toho poznat, jakým stylem rád hraje. Pro USK je extrémně důležitý, však byl také nejvytěžovanějším hráčem celé KNBL. Z obří volume zároveň mohou plynou ty více než tři ztráty na zápas. Ale je mu letos teprve 22, zvládne nahrávat (sedmý v lize) i doskakovat (přes 4 na zápas, ačkoliv není rozhodně z nejvyšších) a pokud vydrží zdravý, má všechno před sebou.
9. Šimon Puršl
Všechno před sebou má taky Šimon Puršl, letos rovněž dvaadvacetiletý. Šikovný pivot, který měl loni slabé play-off, ale bylo to údajně ovlivněné zraněním. Svitavský manažer Pavel Špaček dokonce říkal, že kdyby nešlo o tuhle fázi soutěže, tak by Šimon nehrál vůbec a léčil by se. Poté ale zvládl léto s reprezentací a podle hlasů z českého tábora byl velmi dobrý. Já u něj nevidím důvod, proč by neměl být velmi dobrý i letos v KNBL, ve Svitavách k tomu má ideální podmínky. Platí ale to, co u Sehnala - musí vydržet zdravý.
8. Petr Bohačík
Tak aspoň na jednoho z Bohačíků se v tomhle žebříčku dostane .... Petr je podkošový démon. Jeho 9,2 doskoku na zápas ho řadí na jasně první místo mezi Čechy, na druhé celkově. Pokud jde o útočné doskoky, je se třemi na utkání vůbec první. Pokud jde o úspěšnost zakončení, je celkově pátý mezi všemi, kteří vystřelili loni alespoň dvěstěkrát na koš. Chtělo by se říct, že v tápající Ostravě je snadné vyniknout, ale on si Bohačík udržel vysoký standard i při výpomoci Olomoucku v play-off (a že ten tým hrál opravdu dobrý basketbal). Jo, není už z nejrychlejších, má taky svoje roky a bohužel má dřevěnou ruku při šestkách. Do TOP 10 ale patří.
Loni zažil nejhorší sezonu za čtyři roky a stejně pořád patřil s přehledem do nejlepší pětky nejužitečnějších Čechů v KNBL. Řekl bych ale, že na ústup ze slávy je v osmadvaceti pořád ještě brzo a nic na tom nemění ani to, že Láďa hraje fyzicky dost náročný basket. Na hřišti je 30 minut na zápas, rve se pod košem (čtvrtý v doskocích celkově, a to nemá ani dva metry), v útoku se tlačí do koše. Což musí dělat, protože trojky jeho silnou stránkou fakt nejsou. Šestky ho dolů nesráží, dát tři ze čtyř je pro hráče jeho typu slušné. Psal jsem to už loni a napíšu to znova - pokud Ústí chce vysoko, musí hrát Láďa Pecka svůj nejlepší basketbal.
6. Martin Kříž
Proč je Martin Kříž mezi šesti nejlepšími hráči soutěže? Protože je to jeden z nejlepších obránců, doskakovačů a zakončovatelů KNBL. Je to navíc hráč, který jede non-stop na plné koule, nepotřebuje balon prakticky vůbec a stejně bude neuvěřitelně platný. Na Krojzovi je cenné, že v tolika věcech svému týmu pomáhá a prakticky v žádné (s výjimkou jedné) neškodí. Je pátý v úspěšnosti střelby celkově, druhý v úspěšnosti střelby za dva body. A to přitom není žádný střelec od přírody, ale zakončuje jen když má zakončovat. Nepotřebuje si brát složité střely. Mimochodem trojky za 37 procent taky nejsou k zahození. Skoro šest doskoků na zápas s průměrem pod 20 minut! Kdo z vás to má, pánové? Odpovím si - v české lize nikdo. Driblink není jeho silnou stránkou, ale míče neztrácí. Opět to samé, nepouští se do věcí, které mu nepřísluší. A tak zbývají jen ty proklaté šestky. Necelých 48 procent je fakt špatné a když nepomohl ani ten mentální kouč, tak se asi už všichni budou muset smířit s tím, že Krojc šestky nezvládá. Myslím, že v Nymburce se s tím smíří, protože jinak zvládá vše, co se po něm chce.
5. Kamil Švrdlík
Džamal je hráč podle mého gusta. Velmi dobrý a spolehlivý obránce především v podkošovém prostoru. Tvrdý, důrazný. Loni mimo jiné pátý nejlepší blokař soutěže. Není to u něj ale jenom o bránění. Z hráčů, kteří měli alespoň 200 pokusů, se před něj v úspěšnosti loni dostali jen Aiken a Kříž. Trojky neumí, takže je střílí skutečně svátečně, většinu pokusů tedy obstará někde v okolí koše, ale je v tom velmi precizní. Navíc u pivota nemůžeme pominout ani to, že šestky má za 78 procent. Neselhává ani na doskoku, loni v KNBL celkově na 22. místě. Taky už je to nějaký pátek, co oslavil třicítku, ale loňská sezona byla jeho nejlepší za poslední roky, takže není důvod ho za to penalizovat.
4. Viktor Půlpán
Viktor Půlpán je loňský nejlepší obránce roku. Nejenom mezi rozehrávači, nejenom mezi Čechy, ale prostě ze všech, co tu ligu loni hráli. A to ocenění rozhodně nepřišlo jen tak pro nic za nic. Půlpán je elitní obránce a dává do téhle činnosti všechno. "Čím jsem víc na hřišti, tak je vidět, že se v obraně snažím hodně jezdit. A jsem rád, že jsem byl takto vyhodnocen. Obrana je u mě silnější stránkou než útok a musím na ni trochu sázet. Rád sedím na hráčích, kteří vyvážejí míč, a jsem rád, když to tým pak zvedne. Strhnu ho a ostatní začnou jezdit se mnou," řekl Půlpy k tomu svému ocenění. Pravdu má bohužel pro něj i v tom, že v útoku je co zlepšovat. Za dva to ještě jakžtakž jde, ale trojky i šestky jsou mizerné. Na druhou stranu ale Viktor plní rozehrávačské úkoly hlavně v tom, že rozehrává a hledá volné spoluhráče. V asistencích byl třetím Čechem. A taky je druhý v získaných míčích za Sehnalem. Na rozdíl od něj ale sám balonů ztrácí výrazně méně. Je pořád hodně mladý a letošní spolupráce s Tomášem Vyoralem by mu mohla sedět.
3. Lukáš Palyza
Kousněme hned na začátku do kyselého jablíčka a zdůrazněme, že Lukáš je špatný obránce. Ovšem všechny své nedostatky na této polovině hřiště zvládne vymazat na té druhé. Loni byl nejužitečnějším Čechem. Byl druhým nejlepším střelcem v soutěži vůbec hned za Douglasem. Byl nejlepším trojkařem (bereme-li aspoň 100 pokusů). Byl nejlepším šestkařem, Byl druhý mezi Čechy v získaných faulech. Obstojně doskakuje a při obrovském vytížení neztrácí zbytečně moc míčů. Lukáš je prostě ta pověstná "mikrovlnka". Když si věří, je jeho ofenzivní hra smrtonosná. Loni ho trochu zvládly zkrotit jen Pardubice a Nymburk. Je pouze škoda, že v reprezentačním dresu má pořád ještě značné rezervy. Ale v lize to je něco jiného a ofenzivní systém Olomoucka pro něj musí být rájem na zemi.
2. Vojtěch Hruban
Vojta je skvělý hráč a v jeho případě je trochu škoda, že to alespoň nezkusil někde jinde. Teď ve 30 už je to samozřejmě těžší měnit stabilní prostředí. Na špičce ligy je už roky a ještě před rokem bych ho dával na první místo. Není vlastně moc co psát - je vynikající na obou stranách hřiště, zvládne výborně střílet i najíždět do koše, je velmi spolehlivý. Loni měl slabší úsek v play-off, ze kterého se ale vzpamatoval tak, že byl poté MVP finále. První není jenom proto, že teď je zkrátka jeden kluk ještě lepší.
1. Jaromír Bohačík
Boči se před pár týdny zařadil mezi nejlepší křídla na mistrovství světa.
Ještě jednou:
Jaromír Bohačík patřil mezi NEJLEPŠÍ KŘÍDLA NA MISTROVSTVÍ SVĚTA.
Bavíme se tady o klukovi, jehož jméno v poslední době párkrát zaznělo v souvislosti s euroligovým angažmá. A i takhle s odstupem je potřeba říct, že to rozhodně nebyla jen nějaká okamžitá euforie, která vznikala ze skvělých výkonů národního týmu. Boči by teď vezmi evropskou elitou místo měl.
Ale teď je v Nymburce a tedy v KNBL. Boči stejně jako Vojta zvládne mnoho různých variant zakončení. Je podle mě jediných Čechem, který by měl šanci v té all-star soutěži 1 na 1. Zároveň je ale tak skvělým střelcem, že byl loni ze všech hráčů nejblíže legendárnímu klubu 50-40-90, tedy 50% za dva, 40% za tři a 90% TH. Stačilo pár šestiček navíc. Nad Vojtu ho také posunuly lepší statistické ukazatele užitečnosti, doskoků a asistencí. Jarda prostě dělá všechno, dělá to všechno dobře a ještě u toho vypadá, že to nebere tak smrtelně vážně.
Jarda Bohačík je momentálně nejlepší český hráč Kooperativa NBL.
Comments