Překvapivě neklidné léto na domácí basketbalové scéně dnes dospělo do svého vrcholu, když se rozkřiklo, že nejlepší hráč domácí soutěže odchází do zahraničí. Konečně, chtělo by se říct. Jakkoliv je zpráva o odchodu Jaromíra Bohačíka ven překvapivá (především proto, že měl v Nymburce platnou smlouvu), jde vlastně o naprosto logický a takřka nutný krok.
Jen se podívejte na následující seznam:
1) Cedi Osman
2) Isaac Fotu
3) Luis Scola
4) Danilo Gallinari
5) Yuta Watanabe
6) Jaromír Bohačík
7) Giannis Ant .... Jannis Adetokunbo
To je seznam nejlepších střelců na pozici křídel z loňského světového šampionátu. Osman, Gallinari, Watanabe a Greak Freak jsou v NBA, přičemž jeden z nich letos získá podruhé v řadě titul nejlepšího hráče. Fotu hraje v nejlepším týmu italské ligy. Scola je mezinárodní legenda a i ve svých 82 letech stále platný hráč. Jarda Bohačík se mezi nimi svým angažmá v české lize vymyká.
Zjednodušeně řečeno - takoví hráči nemají v KNBL co dělat. Má-li to mít nějaký smysl, čeští hráči takového kalibru v podstatě musí chodit ven do dobrých soutěží, jestli se chceme někam posouvat.
Mělo se to stát už loni. O Jardu - stejně jako o Vojtu - byl logicky po úspěšném šampionátu zájem. Vedly se diskuse o tom, kde je jeho strop, přičemž někteří zastávali názor, že to může být v základní sestavě několika euroligových klubů. A neznělo to až tak šíleně. Vlastně se dá říct, že Štrasburk by před rokem byl velkým zklamáním.
Nakonec se vůbec nic nestalo. Navzdory tomu, že se o něj v průběhu roku zajímala Kubáň z jeho vysněného Ruska (WTF!?). Boči měl smlouvu v Nymburce, který hrál svou možná nejlepší sezonu vůbec a měl eminentní zájem udržet svůj kádr pohromadě.
Všechno se samozřejmě změnilo letos zkraje jara. Přišel pičus koronavirus a najednou jsme se ocitli v úplně jiné realitě. Především se přepnulo na úsporný režim. Nymburk není výjimkou.
Jardovi je 28 let, těžko ho tedy dále nazývat "mladým nadějným, co má ještě čas". K tomu udělat ještě úspěšnou kariéru v zahraničí má prakticky poslední příležitost. Napoprvé to nevyšlo, ale jeho pozice byla tehdy úplně odlišná. Teď jde do Štrasburku jako hvězda, má důvod mít dostatečné sebevědomí, očekává se od něj, že bude lídrem. Pokud to teď nevyjde, pak není o čem - zahraničí není pro něj. Ale ono není moc důvodů, proč by to nemělo vyjít.
Boči se tak nakonec v létě rozhodl, že tomu přece jen dá ještě šanci. Nymburk mu vyšel vstříc. Je to jistě hezké gesto vzájemného respektu, jakkoliv se na druhou stranu nabízí, že k tomu vstřícnému postoji ze strany klubu přispěl i ten chystaný hladovější rozpočet. Boči nebude nejlevnější. Situace to tak mohla být svým způsobem výhodná pro obě strany. Nymburk má navíc na Jardu "předkupní" právo, pokud se vrátí do Česka. Nemyslím si ale, že by někdo reálně očekával, že se tak stane třeba hned příští rok. Kdyby tomu tak bylo, pak by to znamenalo, že se něco někde podělalo.
Teď k tomu Štrasburku.
Ano, na první dobrou to může vypadat jako zklamání. Je to desátý tým francouzské ligy a jeho jméno tak "nezvoní". Budu-li chtít tvrdit, že Nymburk je lepším týmem než Štrasburk, nebudu nejspíš úplně mimo. Když k tomu přidáme to skutečnost, že nabídky byly i z Turecka (lepší liga než francouzská) a Německa (tady záleží na tom, které týmy to byly), nabízí se otázka "Proč?".
Několik důvodů.
Francouzská liga je sice horší než turecká, ale rozhodně není špatná. Je na úrovni italské a německé, zcela nepochybně výrazně nad českou. To je taky ten hlavní důvod, proč na srovnání Nymburka se Štrasburkem nezáleží. V tomhle případě musíme srovnávat soutěže, nikoliv kluby. Nymburk v české lize prohrál naposledy někdy v době vytáčeného internetu. Jeho sezona se v posledních letech točila prakticky jen kolem evropských soutěží. Ve Francii bude Boči hrát těžké zápasy v domácí soutěži každý týden a k tomu ještě "Ligu mistrů". To přece musí hráčskému rozvoji prospět, ne?
Štrasburk je navíc z českého pohledu výborná destinace. Když po obědě sednete do auta, tak tam do večeře jste. Ve Francii taky funguje jakýsi systém garance kontraktů v případě koronavirové epidemie. A v neposlední řadě je v případě karantény rozhodně lepší být zavřený ve Štrasburku, než v Istanbulu. I to jsou věci, které v současné době rozhodují.
No a navíc to alespoň z Bočiho vyjádření vypadá, že komunikace se Štrasburkem byla naprosto bezproblémová. "Jednání bylo úžasné, s ničím nebyl problém. Spíš to bylo o tom, než jsme si dali s agentem dohromady, jestli opravdu chci odejít a kam. Se Štrasburkem nebyly žádné zádrhely. Mluvili jsme i s jinými týmy, nakonec to dopadlo takhle a jsem za to rád, protože se mi líbilo, s jakou představou mě přivádějí. Je tam nový trenér, možná nejmladší trenér v Evropě, jak sám říká. Je to ročník 1986. Je to asistent u národního týmu Finska a všichni víme, jak týmový basketbal hrají. Štrasburk měl poslední dvě sezony, jaké měl, ale teď tam probíhá přestavba, mají i nového sportovního ředitele," řekl v rozhovoru na nymburském webu.
Vezmeme-li všechny tyto argumenty v potaz, může se Štrasburk jevit jako ideální volba. Smlouva na jeden rok taky Bočimu nijak nesvazuje ruce. Pokud se mu bude dařit, může to za rok být zase o stupínek výš.
Z českého pohledu je ale přece jen podobný přestup výjimečný. Historie úspěšných odchodů z KNBL do kvalitních evropských lig je totiž velmi chudá. V posledních deseti letech máme vlastně jeden jediný transfer, který se dá označit za podařený. A to je Pampiho přestup z Nymburka do Obradoira. Jinak pusto prázdno. Auda, Balvín, Krejčí ... ti všichni šli jinou cestou.
Málokdo má ale takové předpoklady tohle prokletí prolomit, jakými disponuje Jaromír Bohačík. V zájmu českého basketu doufejme, že se mu to podaří. Tahle generace třeba ještě neřekla poslední slovo.
No a ještě k jedné otázce, která se nabízí. Co ten Vojta? Jsou nějací zájemci? Jsou, údajně prý také z Turecka. Měl by Vojta ještě na dobré angažmá v zahraničí? Zcela nepochybně měl. Jaké jsou zásadní rozdíly mezi situací Vojty a Bočiho? Dva - tři roky věku a rodina. Odcházet do zahraničí po třicítce a s dětmi je bezpochyby mnohem zásadnější rozhodnutí než to jít zkusit v čerstvých osmadvaceti a bezdětný. Zvlášť v téhle době.
Protože jak jsem již psal, je sice lepší být v případě karantény zavřený ve Štrasburku než v Istanbulu. Ale ještě lepší je být v takovém případě zavřený ve vlastním domě ve středních Čechách. Však ono je tady taky hezky.