Význam okamžiku se pozná až po letech. Většinou podle toho, že si pamatujete, co jste dělali, když se "to něco" stalo.
Co jste dělali, když spadla Dvojčata?
Co jste dělali, když bouchnul Černobyl?
Co jste dělali, když jste se dozvěděli, že umřela Diana?
Co jste dělali, když Češi vyhráli Nagano?
A nemusí to být vždy jen takhle zásadní celosvětové události (Nagano excluded). Může jít o věci mnohem menší, bez globálního dopadu, které ale mají o to větší čistě osobní význam. Udělají vám jednoduše upřímnou a nefalšovanou radost.
Pokud Vaše srdce alespoň trochu bije pro basketbal, pak si budete za pár let pořád pamatovat, co jste dělali ve čtvrtek 5. září 2019 okolo poledne. Například já jsem seděl v práci, jedl jsem z plastové krabičky kuřecí soté z rýží - mimochodem předražené, zbytečně pikantní a celkově nevalné - a koukal jsem na jednom z počítačových monitorů na to, jak se z českých basketbalových reprezentantů stávají kluci z titulních stran.
Opravdu. Projděte se dneska kolem trafiky, kde se pořád ještě prodávají papírové noviny, a nemůžete to přehlédnout.
Právo, titulní strana - rozesmátý Boči, Balvín a Krojc.
MfDnes, titulní strana - rozesmátý Boči a Blake.
Lidové noviny, titulní strana - škleb Satyho (pravděpodobně radostný)
Blesk, titulní strana - rozesmátý Boči, Balvan, Krojc a Vojta
A dokonce i Hospodářské noviny, hned na druhé straně - Ondra Balvín s českou vlajkou a českými fanoušky.
Když už i česká média basketbal nejenom zaznamenala, ale dokonce ho unisono nechají dominovat svým titulním stranám, musíme si uvědomit, že se něco stalo.
Titulka deníku Sport "Bravo, čeští lvi! Ten výkřik slyší celý svět" sice přehání, ale ve včerejší euforii jsme to možná všichni cítili podobně a těžko se nám může někdo divit.
Nemám v úmyslu psát, že jsme proti Turecku odehráli bezmála dokonalé utkání, do kterého jsme šli perfetkně připravení, soustředění a motivovaní a v němž jsme svého soupeře po všech stránkách přehráli.
Nemám v úmyslu psát, že jsem ve druhém poločase na otázky svých kolegů "Ondro, jak to dopadne?" nereagoval, protože jsem se bál byť jenom promluvit nahlas, abych to nezakřikl.
Nemám v úmyslu psát, že je tam pořád ještě malý prostor ke zlepšení, že některé střely Turků byly zbytečně otevřené, zvlášť u Korkmaze v prvním a u Mahmutogla ve druhém poločase. A že ty šestky nás jednou můžou mrzet.
Nemám v úmyslu psát, že Ondra Balvín zahrál svoje nejlepší životní reprezentační utkání v tu nejdůležitější chvíli. Že předváděl to, co pivot jeho parametrů předvádět má a Erdena zadupal do parket. Nechci ani opakovat, že o něm Saty po zápase řekl: "Ondra navíc konečně sbíhal pod koš, kde je dominantní, a já se mu už dlouho snažil říkat, ať tohle dělá. Dnes tuhle svou sílu ukázal" a Pampi si přisadil: "Ondra „Balvan“ zápas začal na facku, a i když nevím, jestli mu ji někdo dal, nebo si ji dal vnitřně sám, tak potom hrál neskutečný zápas, proto bomba výkon od něj".
Nemám v úmyslu psát, jak jsem moc rád, že kritizovaný Patrik Auda zavřel ústa všem, kteří tvrdili, že ho má Ginzburg posadit na lavičku, protože nedovede dát koš. Tvrdil jsem, že v jednom utkání bude dominovat, to utkání přišlo včera a podobně jako u Ondry to byl Patrikův nejlepší výkon v reprezentačním dresu. "Patrik Auda zahrál nejlepší zápas, co jsem od něj viděl. A bylo to pro něj těžké, protože se mu nevyvedla ta dvě předchozí utkání," řekl koneckonců Saty, a když to řekne Saty, tak to platí. A taky nechci upozorňovat na to, že odepisovat kluka, kterému se možná nedaří, ale pořád dře jako kůň a nevypustí jediný míč, se nevyplácí.
Nemám v úmyslu psát o Satym, protože jsem toho o něm už napsal dost. Nechci znovu říkat, že takhle hraje hlava hada (copyright Ersan Ilyasova), že to není o 30 bodech, ale o organizaci hry, rozvaze a kompletní kontrole nad palubovkou.
Nemám v úmyslu znovu chválit Bočiho, náš švýcarský nůž, který by měl vyučovat o tom, jak načasovat formu. Nechci upozorňovat na to, že jeho trojka více než osm minut před koncem, když Turci stáhli na minus tři, byla klíčovým košem zápasu a to nejenom proto, že odstartovala šňůru 11:0 a nechci ani upozorňovat na to, že takové koše v takových situacích dávají jen velcí hráči.
Nemám v úmyslu skládat poklonu Vojtovi za jeho neuvěřitelnou jistotu především ve druhém poločase, se kterou trefil těžkou trojku "do obličeje" Mahmutoglovi a po odvážných nájezdech do bedny proměňoval důležité koše z odskoku.
Nemám v úmyslu psát o nenápadně skvělém výkonu Blakea, který sice s osmi body nevyčnívá, ale tenhle ohromně důležitý zápas zakončil také s osmi asistencemi a jen jednou ztrátou. Z ničeho nic, během dvou zápasů, se tenhle sympatický chlapík stal naším druhým nejlepším rozehrávačem.
Nemám v úmyslu psát o totálním nasazení Krojce, Pampiho i Mičega ačkoliv nedostali tolik minut. Nechci ani zmiňovat, že Šířa, Vyo a Lukáš Palyza sice nenastoupili vůbec, ale na lavičce je bylo vidět hodně a i oni přispěli k tomu, že tuhle skvadru vnímáme především jako TÝM.
Nemám v úmyslu psát o tom, že navzdory mnohým výhradám v minulosti není na tomhle mistrovství zatím Ronenu Ginzburgovi co vytknout a Češi jsou na každého soupeře skvěle připravení, střídání mají hlavu a patu, hra vypadá organizovaně, v obraně není chaos a celkově se na to krásně kouká.
Nemám v úmyslu psát o tom, jak my tady v Česku závidíme všem těm skvělým fanouškům v Číně, kteří jsou slyšet i přes několik časových pásem a hlasitý projev Kuby Bažanta s Jirkou Welschem.
Nemám v úmyslu psát o tom, jak moc je důležité, že kluci tuhle vzácnou šanci, která přichází jenom jednou za 37 let, nepromarnili a co se týká propagace basketbalu z ní těží maximum.
Nemám v úmyslu se svěřovat s tím, že když mám z něčeho opravdovou radost, až takovou, že mě to dojímá, tak nebřečím, ale usmívám se jako blbec. Nechci ani přiznávat, že jsem se včera skoro hodinu jako blbec usmíval.
Nemám v úmyslu ani kazit celou tu euforickou náladu tím, že postupem to nekončí. Nechci znovu psát, že proti Brazílii a Řecku určitě nejsme favority a navzdory momentu nám moc šancí nedávám. Nechci opět zdůrazňovat, že jestli včera večer proběhly nějaká piva nebo dokonce vodky s pivem, tak dneska už by zase měla být hlava stoprocentně soustředěná na sobotu a pondělí, protože my všichni, co to sledujeme, jsme klidně ochotní si to nadšení znovu zopakovat.
Mám jenom v úmyslu napsat, že děkuju za neobyčejný sportovní zážitek.
