Čeští basketbaloví fanoušci to nemají ve vztahu k basketbalovému Washingtonu jednoduché. Chtějí mu fandit, protože v něm hraje jediný Čech v NBA. Zároveň ale méně či více otevřeně dávají průchod svým vnitřním démonům a právě proto, že ve Wizards hraje jediný Čech v NBA, přejí týmu to nejhorší - zranění jeho nejlepšího hráče (případně zranění jakéhokoliv jiného hráče, který měří méně než 205 centimetrů), dlouhou šňůru neúspěchů (pokud Saty není v základní rotaci), nebo třeba odvolání trenéra. Ačkoliv bychom se mohli přít o to, jestli změna trenéra patří mezi to nejhorší, co by Wizards mohlo skutečně potkat ...
Předpokládejme ale, že se nic z toho nestane a zkusme se podívat, co letos Satyho asi tak čeká. Momentálně k tomu už máme nápovědu v podobě prvního přípravného zápasu, který Wizards dnes v noci sehráli proti Knicks.
Jenom rychlé shrnutí toho, co Washington v létě provedl. Přivedl z Clippers Austina Riverse, což bylo trochu píchnutí do vosího hnízda české fanouškovské obce, protože tahle akvizice byla vnímána jako přímá konkurence pro Satyho. Navzdory tomu, že jde typově o výrazně rozdílné hráče. Na křídlo přišel veterán Jeff Green a pod koš mašina na double-double s velmi problematickou osobností a příšerným procentem úspěšnosti šestek Dwight Howard. Odešel Mike Scott, Marcin Gortat a pro Satyho je důležité, že Wizards nepodepsali znovu Lawsona a Fraziera.
Howard momentálně šestří bolavá záda, takže Wizards začali v očekávané sestavě Mahinmi-Porter-Morris-Beal-Wall. Přes tenhle základní backcourt prostě momentálně pro Satyho nejede vlak, tady musíme být realisté a předpokládám, že nikdo netrpí takovou deziluzí, aby si myslel něco jiného.
Do hry šel na perimetr jako první střídající Rivers. To by sice mohla být špatná zpráva, ale ve skutečnosti není, protože nestřídal Walla, ale Portera. Saty tedy zůstává alespoň v předsezonních plánech Brooksovy pandořiny skřínky prvním náhradníkem za Walla, což se potvrdilo v desáté minutě, kdy Tomáš práve Johnna vystřídal. Na hřišti byl v tu chvíli spolu s Riversem, Greenem a Oubrem, takže předpokládejme, že se Brooks domnívá, že by tihle mohli hrát vedle sebe.
Saty ve zbytku první čtvrtiny stihl čtyři body, všechny ze šestek. Proti prvnímu roku v NBA zlepšil trestného hody už loni, což je ohromné plus. Včerejších 4/4 je dobrým znamením, že to přes léto nezapomněl.
Tradičně předváděl velmi dobrou obranu, s Mudiayem si dovedl poradit bez problémů, v nájezdu před ním vždycky zůstal a využil své výšky. Pokud má dost rychlé nohy na to, aby při nájezdu těchto menších rozehrávačů zůstal mezi svým hračem a košem v dobré pozici, pak nemusí zbytečně riskovat a skákat na blok, ale stačí mu mít ruce nahoře a útočící hráč v podstatě nemá jak zakončit. Takhle se právě několikrát dostal do úzkých Mudiay, stejně jako Ntilililililkikikinna, se kterým se ale Saty moc nepotkal. Největší problémy měl s rychlým Burkem, který ho jednou při nájezdu vyškolil úplně a jednou skoro, ale později už si to Saty pohlídal.
Obrana ale pro Satyho nikdy nebyl ten největší problém, tím byla spíš v NBA jakási pasivita a v první sezoně i horší střelba ze střední a dlouhé vzdálenosti. Včera mu tam tedy taky jeden otevřený jumper a jedna otevřená trojka nespadly, ale po ní si šel aspoň pro útočný doskok a měl z toho jednoduché dva body. Z 12 bodů byly včera čtyři šestky, tři šoupáky z pod koše (jeden z pěkného nájezdu kolem pomalého Vonleha a jeden jako trailer) a jeden osamělý jednoduchý dunk z protiútoku. Celková úspěšnost střelby 4/6 + 4/4 šestky - to se jeví jako velmi ekonomická cesta ke 12 bodům u hráče, jehož hlavní pracovní náplní rozhodně není být nějaký šutér.
Satyho role kromě obrany je organizace hry a jako jakýsi byproduct i občasné doskakování, což plyne z jeho výšky. Proti Knicks měl za 19 minut čtyři doskoky, tři asistence a především žádnou ztrátu. To je u rozehrávače dost bonus, koneckonců odborníci si téhle jeho kvality všímali už loni v tom období, kdy Saty kormidloval Čaroděje při Wallově absenci.
Přípravu s Knicks (a přípravu obecně) musíme brát s rezervou, ale něco málo se z toho vyčíst dá. Wizards mají momentálně tři hráče, kteří jsou schopní jakýms-takýms způsobem organizovat hru - jasnou jedničku Walla, Satyho a Riverse. U Austina ale mám v případě organizace hry trochu pochybnosti, je to naturelem mnohem spíš střelec a nebojí se jít do nájezdu. Klasické jedničky bych tedy viděl ve Wizards dvě - Walla a Satyho. Míč samozřejmě dovede přes půlku vyvést i Beal, v krajním případě třeba i Porter nebo Oubre, ale nikdo po nich nemůže chtít, aby rovnali tým do nějakých útočných systémů a organizovali signály. To už by byla spíš improvizace.
Brooks včera Riverse na jedničce zkoušel, když šel ve druhé čtvrtině na hřiště Beal za Satyho. Takže i to je varianta. Je ale potřeba říct, že Wall včera hrál jen v první čtvrtině, takže je daleko pravděpodobnější, že v ostrém zápase bude zpátky chodit Wall za Satyho a Beal za Riverse. Navíc Brooks musel včera trochu improvizovat (což není jeho nejsilnější stránka), když byl čtyři minuty před konce 2. čtvrtiny vyloučený Morris za nějaké přátelské slovní hašteření s nováčkem Robinsonem z Knicks. Mimochodem - Robinson vypadá pro Knicks hodně nadějně, stejně jako Knox, až se trochu obrousí.
Jinak jsem si o Wizards podle včerejšího zápasu nějaký zásadní dojem neudělal (ani jsem to neočekával). Hodně špatně vypadal Green, který se často nutil do krkolomných zakončení. Ale u něj to vždycky buď a nebo, nikdy to nebyl vzor nějaké spolehlivosti a konzistentních výkonů. Ze začátku Wizards bláznili z trojek (v první čtvrtině 13/2!!!), pak se to trochu uklidnilo. Ale vzhledem k tomu, že jednu trojku dal i Mahinmi, který se v ostrém zápase NBA za tři netrefil celou kariéru (a o další trojku se dokonce po step-backu pokusil), tak to třeba naznačuje, že tyhle moderní trendy nechtějí ignorovat ani ve Washingtonu. Loni byli v pokusech na zápas 24. z celé ligy s průměrem 26,2. Včera jich vypálili 38. Uvidíme. Ale jak se říká, trojka má proti dvojce tu výhodu, že je za tři body ...
Další zápas hrají Wizards v pátek proti Heat, tak třeba budeme moudřejší.