Autor: Jan Russnák
Foto: Jan Russnák, Jaroslav Poulíček
------
Na soupiskách týmů Kooperativa NBL je řada mladíků, kteří sbírají minuty v nejvyšší soutěži spíše sporadicky a zkušenosti s mužským basketbalem získávají zejména při hostováních v první lize. A pak je tu kolínský medvěd Filip Novotný, který letos v zápase v Děčíně zaznamenal 33 bodů, pravidelně patří k tahounům týmu a současně nastupuje v 1. lize za Slavii, kde Pražanům pomáhá se snem o postupu do KNBL. Filip prozradí tajemství svého time managementu a zavzpomíná na Brno i na „Brno“.
Bude devět hodin večer a ty se vracíš z tréninku Slavie. Přijde mi to trochu pozdě. Je to tím, že ve Slavii jsou hráči, kteří jsou přes den v práci?
Myslím si, že je to i tím. Jen část hráčů je ve Slavii profesionálně a část poloprofesionálně. Druhá věc je, že Slavia nemá vlastní halu a musí se přizpůsobovat jejímu programu a ten prostor na trénink je až takhle večer, takže se scházíme od 19 hodin. Mně osobně to ale vyhovuje. Navazuje mi to na trénink Kolína, takže dobře stíhám oba tréninky.
Jak vypadá tvoje týdenní logistika, když nastupuješ za dva týmy, a co kdyby nastala nějaká termínová kolize?
Prioritu má Kolín a potom se domlouváme tak, aby oba týmy byly spokojené, abych já byl spokojený, abych to zvládal a aby to bylo všem ku prospěchu. Se Slavií trénuju většinou jednou týdně ve čtvrtek. Jinak jezdím jenom na zápasy. Asi by bylo lepší, kdybychom spolu trénovali více, ale ten čtvrtek je i pro Slavii nejdůležitější trénink. Všichni se tam sejdeme, hrajeme pět na pět a snažíme se připravit na ten většinou páteční zápas. Takže to asi stačí takhle na tu první ligu.
Stačí na 1. ligu? Co to znamená? Otázka na kvalitativní srovnání obou soutěží měla přijít později, ale když už jsi to nakousl… Můžeš tedy porovnat KNBL a 1. ligu?
Ve kvalitě těch soutěží je velký rozdíl. Je to opravdu znát. V nejvyšší soutěži jsou cizinci, jsou tam zkušení hráči, týmy hrají v širší rotaci. První ligu hrají většinou mladí čeští kluci. Vyrovnaných zápasů jsme se Slavií za sezónu moc neměli a ty velké prověrky teprve přijdou. Zrovna tu první ve Svitavách jsme úplně nezvládli, takže se z toho musíme poučit, zlepšit se a nemyslet si, že to půjde samo.
Zpět k tvé logistice. Když nastane nějaká termínová kolize, tak se to řeší jak?
Hlavní slovo má většinou trenér Sodoma, který může rozhodnout, že nepojedu. Ale to se vlastně ještě nestalo, až teď poprvé v play-off, kdy jsem nejel v pátek se Slavií do Brna, protože bych nestíhal video s Kolínem před důležitým zápasem s Ústím. Jinak neměl problém mě vždycky pustit. Teď tam navíc hrálo roli i to, abych byl desátý na tréninku, protože mladí kluci hráli první ligu v Polabí. Takže i proto mě potřeboval na tréninku.
I když stíháš jenom jeden trénink, tak třeba se Zdeňkem Nehybou jsi hrál rok v Brně. Je to poznat na souhře, že máte na co navazovat, i když to nebyla ta minulá sezóna?
Určitě. Ve Slavii je celkově v týmu dobrá chemie a se Zdendou jsme dobří kamarádi a ten rok nám určitě něco dal. Víme, co můžeme od sebe čekat, kde se najdeme a vyhovíme si na hřišti.
Signály se ti nepletou?
Ne, s tím problém nemám. V Kolíně hrajeme už druhým rokem podobné signály, takže ty mám fakt zažité. Je to něco jiného, takže se mi to neplete.
Kolik vás takových pendlerů mezí 1.ligou a KNBL je? Jak dlouho se to dá praktikovat?
Hostování je do 23 let. Jsem rád za tuhle příležitost. Dokud to jde, je to super zkušenost. Je nás docela dost. V Novém Jičíně je hodně kluků z Ostravy, v Litoměřicích hrají kluci z Ústí, naši mladí hrají v Polabí. Já jsem ve Slavii.
A jak to celé funguje smluvně? Hostuje se zadarmo, za tu příležitost? A v Kolíně, když občas vynecháš trénink, tak ti to nějak krátí, jako když má člověk v práci částečný úvazek?
Nevím, jak to mají ostatní, a nevím, jestli o tom můžu mluvit. Kolín se Slavií mají nějakou dohodu a já mám dohodnutou se Slavií určitou částku za zápas, který odehraju. S Kolínem žádné tréninky nevynechávám, takže mi nic nekrátí. Vynechal jsem snad jeden páteční trénink, když jsme jeli se Slavií právě na páteční zápas do Ostravy. Jinak nic nevynechávám a zvládám oboje bez problému.
Hraješ za dva týmy. Studuješ vysokou školu. Fyzicky v pohodě? Máš i nějaký volný čas?
Zatím je to bez problému. Jsem rád, že si můžu takhle přidávat navíc. V Kolíně hrajeme v užší rotaci, jsou tam zkušení kluci, takže nemáme každý den dva tréninky. Jeden trénink a jeden zápas navíc je pro mě jedině dobře a pomůže mi to. A pokud není zápas první ligy, tak mívám volné neděle.
Když přišel loni trenér Sodoma poprvé s vaší taktikou, bylo z toho hned zřejmé, že budete střílet hodně trojek?
To úplně ne. S něčím přišel, ale pak se to vyvinulo s ohledem na tým, jaký jsme měli, jaké typy hráčů jsme se tam sešly. Začali jsme nějak hrát, vycházelo to, a tak se toho držíme dál.
Sice se toho držíte dál, ale loni jste mívali za zápas i 40 trojek, což letos už nemíváte. Je to upravenou taktikou, nebo soupeři si na vás už dávají větší pozor?
Faktorů bude víc. Obrana soupeřů se na to určitě přizpůsobila a ví, co má od nás čekat, takže my se tomu musíme přizpůsobit taky. A i obměnou kádru se trochu změnil ten styl hry.
Jste SplashBrothers.cz?
Je to hezké přirovnání, ale máme k nim hodně daleko. Můžeme se snažit k nim přibližovat.
Pokud hodně trojek nebyla původně taktika, ale nějak se to vyvinulo, vyvinuly se i tréninky? Střílíte víc, než ve tvých předchozích angažmá? Kolik toho na tréninku odstřílíš a co tréninková vs. zápasová úspěšnost? (v základní části 45 %, v A1 23 %)
Nemyslím si, že bychom stříleli na tréninku nějak víc a nemáme ani nějaké speciální střelecké tréninky. Spíš je to o tom, že když jsme volní, tak bychom měli vystřelit a nepřecházet pozice. Máme důvěru trenéra a týmu, abychom si ty střely brali. Většinou míváme dopolední trénink a na těch odpoledních pak hodně střílíme. Ty jsou většinou zaměřeny na individuální činnosti a střelbu.
Že bych si to na tréninku nějak počítal, to ne. Když střílíme dvě střely na pěti pozicích, tak se to snažíme mít 10/8. Většinou se to okolo těch sedmi, osmi proměněných pohybuje. Počet střel na tréninku těžko říct. Střílíme samozřejmě už v průběhu tréninku a tady ty pozice na konci třeba něco okolo 100 až 150 pokusů. V zápase je to samozřejmě něco úplně jiného. Větší zátěž, obrana apod.
Hodně střílíš přímo z rohů. Snažíš se využívat toho, že je to blíž, nebo je to součást taktiky?
Je to moje oblíbené místo, odkud rád střílím a i při akcích je to tomu přizpůsobené, že v rohu čekám na přihrávku. Adam Číž hraje s Kubou Petrášem a my s Michalem Marešem těžíme z toho, že jsme v těch rozích volní.
Co se musí stát, abys dal v zápase 30 bodů? Stalo se to sice jenom jednou, ale jaké to bylo?
Bylo to super! Vyhráli jsme v Děčíně, což není jednoduché. Už při rozcvičení, se musím cítit dobře a musí mi padat střely. Je důležité se v tom zápase dobře chytit třeba jednoduchým košem a pak už to jde dobře. Ten den jsem se cítil dobře. Zachytil jsem začátek a pak už jsem si věřil na každou střelu. A to je hrozně důležité. Když dáš ale 30 bodů, tak si tě soupeři hlídají jinak než na začátku. Každý další bod je pak náročnější.
V pohádce Mrazík říká Dědeček Hříbeček Ivánkovi: „Kdybys nebyl hlupákem, nestal by ses medvěděm.“ Upřímně řečeno, když jsi přestupoval do Kolína, nebyl to ten Kolín, kterým je dnes. Tehdy byl spíš ve spodní části tabulky a možná někoho napadlo, mládežnický talent Nymburka zrovna do Kolína… Dnes to samozřejmě vypadá jako skvělé rozhodnutí, ale jak jsi to viděl tehdy?
Byly i jiné nabídky, ale já jsem se pro Kolín rozhodl hlavně kvůli tomu, že jsem chtěl v tomhle věku co nejvíce hrát. To je pro mě nejdůležitější a tady jsem cítil, že tu šanci dostanu a budu moct bojovat o co nejvíce minut a to pro mě byla priorita. Herní vytížení jsem měl na seznamu jako číslo jedna. A v tomhle směru byl pro mě Kolín nejlepší volba.
Poprvé jsi ale šel do Kolína hostovat z Nymburka v rozehrané sezóně. Jen tak mimochodem, máš medaili za titul?
Je to tak. Hrál jsem v Nymburce v základní části a pak jsem šel hostovat do Kolína. Z Kolína šel do Nymburka Petr Šafarčík a já bych byl třináctý, tak jsem šel opačným směrem. Za Kolín jsem pak hrál předkolo play-off, takže i když jsme pak vypadli, nemohl už jsem nastoupit do play-off za Nymburk. Medaili jsem ale dostal.
Neumím si moc představit, že byste mohli mít ještě lepší sezónu než tu minulou. Nebyla po loňském úspěch letos větší očekávání?
Nějaká očekávání byla, ale věděli jsme, že ten úspěch z loňské sezóny bude strašně těžké zopakovat, protože medaili z poháru i ligy, to před tou minulou sezonou od nás nečekal vůbec nikdo. Ta letošní taky nevypadá špatně. V poháru se nám sice uspět nepodařilo, ale chceme udržet 4. místo po nadstavbě, což by byl taky úspěch, a v play-off se pak může stát cokoli. Určitě chceme dojít do semifinále.
Dá se před sezónou nějak vycítit nebo vytušit jaká bude? Atmosféra, soupiska, očekávání, papírové předpoklady. Říkáš, že loni v Kolíně nikdo takové úspěchy nečekal. Můžeš to porovnat s rozpoložením týmu, když jsi hrál v Brně a sezónu jste naopak zahájili bilancí 0:13?
Podle atmosféry v týmu se to poznat nedá. V Kolíně jsme ještě před začátkem sezóny při letní přípravě neměli hotový kádr, takže jsme ani nevěděli, kdo přijde. Lee Skinner byl v jednání a nikdo od nás opravdu nic nečekal. Mohli jsme hrát v klidu uvolněně a tak jsme do toho šli. Už v přípravě jsme něco vyhráli a zvedli si sebevědomí. Navíc dopadlo i to doplnění soupisky, kdy Lee Skinner nám pomohl strašně hodně. V tom týmu dělal všechno a byl fakt lídr. I Devante Wallace se povedl, takže si to všechno sedlo a pak už jsme se vezli na dobré vlně.
V Brně jsme zase naopak nečekali, že to bude tak špatné. Přípravu jsme hráli s těžkými týmy, takže jsme moc nevyhrávali. První zápas s Ústím jsme prohráli v prodloužení a pak to na nás nějak padlo. Hráči se střídali a nebylo to ideální.
Když už jsme nakousli i to Brno, můžeš srovnat trenérské přístupy pánů Sodomy, Beneše a Růžičky? Hraje u trenéra roli, jakým byl sám hráčem?
To snad ani nejde… Pan Sodoma a pan Růžička jsou úplně jiné povahy. To je neporovnatelné. Pan Sodoma je klidnější, snaží se nám to vysvětlit. A Lubomír Růžička je spíš bouřlivák. Nebojí se zakřičet. Ti jsou úplně jiní. Pavel Beneš je pak takový střed, i když je spíše klidnější. Každý trenér má svůj styl a podle toho se jede. Každý je jiný a neumím posoudit, jestli v tom hraje roli, jak sami hráli. Ta praxe je ale určitě dobrá a hodí se, když to dokáže vidět i z toho pohledu hráče. Některé rady je dobré slyšet od bývalých hráčů.
Trenér Beneš je známý svým atletickým tréninkem „Brno“. Bez míče, jenom lajny, schody atd. Provozuje se v pražské Slavii trénink „Brno“?
„Brno“ si moc dobře pamatuju z mládeže. To jsem zažil několikrát. Na to s klukama vzpomínáme doteď. Nemyslím si ale, že by to ve Slavii praktikoval. Tohle jsme s ním dělávali hlavně v mládeži v U17, v U19. Bylo to na programu každé dva týdny a to byl trénink, který byl vážně drsný. To jsme fakt umírali. Nevím, jak by se na to kluci ve Slavii tvářili, kdyby měli přeskakovat dvě lavičky s medicinbalem.
Kdo byl nebo je největším profesionálem, kterého jsi poznal v šatně?
Petr Benda.
Proč?
Petr Benda nikdy nevynechal žádný dobrovolný trénink. Po tréninku zůstává střílet. Sám chodí do posilovny. Zdravý životní styl. Prostě profesionální sportovec.
Čím je pro tebe 3x3? Zábava, letní příprava, brigáda nebo příležitost pokukovat i po
reprezentačním dresu? Vím, že někteří ligoví trenéři to nevidí úplně rádi…
Všechno dohromady. Strašně mě to baví. Když jsme s klukama dobrá parta, tak si to užijeme. Beru to jako super letní přípravu. Je to fyzicky náročné. Myslím si, že mi to hodně dá. V tom sportu se neschováš. Musíš hrát. Musíš hrát ten pick and roll. Pořád se něco děje. To mě baví. Baví mě objíždět ty turnaje.
Letos jsou plány i s reprezentačním týmem, kde bych se toho chtěl účastnit, ale je to složité, zatím moc nevíme, jak to bude. Ale určitě se na tuto část sezony těším. Mám to hodně rád. Vím, že na to někteří nekoukají úplně dobře. Já to beru tak, že je to mimo sezónu a stát se může kdykoliv cokoliv.
A jak se díváš na pětkovou reprezentaci?
Reprezentaci bych si chtěl zkusit, je to cíl, který bych si chtěl splnit, ale vím, že je tam velká konkurence a musím ještě hodně makat, abych měl vůbec šanci se tam podívat. Ve 3x3 vidím větší šanci, že bych se tam mohl prosadit.
Závěrečná otázka. Co víš o Filipovi Novotném z Jindřichova Hradce?
Je o rok mladší a v mládeži jsme se párkrát potkali, tak že jsem věděl, že někdo takový existuje. Osobně se neznáme, ale občas na to jsou nějaké vtípky v šatně.
