Jakub Šiřina.
Luděk Jurečka.
To jsou jediní dva lidé ze současného kádru Opavy, kteří mohli mít řidičský průkaz v době, kdy Nymburk naposledy v Česku nevyhrál nějakou soutěž, do které nastoupil. Většina ostatních ještě tehdy – v roce 2006 – neměla zdaleka ani občanku.
Dlouhých 16 let tady totiž platilo jednoduché pravidlo: „Hraje se o stříbro, domácí soutěže vyhrává Nymburk“. Nikdo si většinou ani nedovolil tuhle pravdu zpochybnit. Nymburk měl nejlepší tým, nejširší kádr, hrál nejlepší basketbal a když měl náhodou špatný den, pomohlo mu jeho mentální nastavení, které je za ty roky notoricky vítězné. Nymburští hráči si jednoduše nedovedou představit, že by měli prohrát. A co je možná ještě podstatnější - jejich soupeři si většinou nedovedou představit, že by mohli vyhrát.
Hlava. Je to v hlavě.
V posledních letech Nymburk trošku oťukávalo USK, ale ve chvílích, kdy na tom opravdu záleželo – ve finále poháru 2020 – selhalo.
Opava v neděli neselhala. Je to o to důležitější, že selhat mohla. Z jasného dvouciferného vedení se Nymburk na začátku poslední čtvrtiny dostal na distanc pouhého jednoho bodu. Ideální situace pro kolaps outsidera. Zvlášť po tom, co o týden dřív na domácí palubovce přesně takový kolaps v ligovém utkání s Nymburkem Opavu potkal.
Tentokrát ne. Opava vedle maximální bojovnosti, přesné střelby, skvělého koučinku a silných individualit ukázala především buldočí touhu po vítězství. A taky víru v něj. Což se ukázalo jako klíč. Tam, kde si Nymburk zvykl vídat své soupeře věšet hlavy dolů, tentokrát nic takového nepřišlo.
Místo toho přišly v poslední desetiminutovce sebevědomé individuality. Fantastický Klečka, jehož deset rychlých bodů odrazilo hlavní nápor Nymburka. Markusson, který si řekl, že když může bez štaflí měnit žárovky u stropu lounské haly, mohl by možná taky chvíli důrazně zvrchu zakončovat. A nakonec Šiřina, protože kdo jiný než kapitán by měl odrazit poslední nápor soupeře a sebevědomým nájezdem pojistit jednu z nejcennějších výher, kterou kdy tenhle tým vybojoval.
Opava slaví naprosto zaslouženě. Byla lepším týmem. Chtěla víc vyhrát. Věřila si. Šla si za tím celých 40 minut. Na místě je gratulace a respekt.
Ne. Rozhodně to neznamená, že má český basketbal nového vládce. Úplně klidně se může stát, že Nymburk už do konce sezony neprohraje žádný zápas. Pořád v české lize zůstává ohromným favoritem.
Opava sama bude muset výrazně víc bojovat, aby se do finále KNBL vůbec dostala. A pokud se do něj dostane, bude muset Nymburk porazit alespoň jednou na jeho palubovce.
Zní to nemožně, že?
Jenže to, že by Nymburk nevyhrál pohár, znělo před pár dny nemožně taky.
Opava v letošní sezoně porazila Nymburk dvakrát. Na jeho vlastní palubovce ho dostala do prodloužení. Sebrala mu první velkou trofej.
A hlavně teď už ví, že to jde. Že to v sobě má.
Nymburk je pořád jasný favorit. Vůbec o tom nepochybujte. Ale ligové play off teď bude mít úplně jiný náboj.
Je to dobře.
Pro Opavu.
Pro český basketbal.
A nakonec i pro Nymburk samotný.