Je jedno, jestli Victor Wembanyama oficiálně měří 218 centimetrů nebo 220, jestli má rozpětí paží tři, čtyři, nebo pět metrů, jestli dosáhne na obroučku, vršek desky nebo spodek kostky. Když ho vidíte na vlastní oči, musí vám nutně připadat, že měří víc, než si myslíte, ruce má delší, než si myslíte, a dosáhne výš, než jste si kdy dovolili myslet.
Victor Wembanyama je úkaz. LeBron James řekl, že jednorožec je dnes každý druhý, ale Wemby že je mimozemšťan. Mám podezření, že se moc nepletl.
V Pardubicích mělo 4500 diváků unikátní příležitost vidět to na vlastní oči. Další možnost s největší pravděpodobností dlouho nebude. Victora si v červnu jako jedničku draftu vybere nějaký šťastný generální manažer z NBA, který se vzápětí půjde samou radostí hrozně ožrat. Stejně jako podstatná část fanoušků daného klubu. Ti totiž tohohle hráče budou mít možnost vídat nejčastěji.
A že je o co stát. Ve čtvrtek sice Wemby začal poněkud rozpačitě, nakonec se ale dostal do hezké provozní teploty. Postupně ukázal své teleskopické ruce při blokování, doskakování a vypichování míčů, šikovnost při střelbě a také trochu driblérských schopností, ačkoliv tohle umí jistě lépe, než prezentoval v Pardubicích. Pod koš se mu moc nechtělo, ale to není jeho nejsilnější stránka a basket se stejně už teď ubírá jiným směrem.
V zápase, který ani zdaleka nepatřil mezi jeho nejlepší, nakonec Wembanyama skončil s bilancí 22 bodů, 17 doskoků, 6 bloků a 4 zisky. Zdůrazňuji – v zápase, který ani zdaleka nepatřil mezi jeho nejlepší. V 19 letech je to opravdu multigenerační talent. Sky is the limit.
Bylo zřejmé, že každý v hale si je jeho přítomnosti vědom. Čeští hráči, kteří to jistě při nájezdech měli v hlavách. Diváci, kteří – ač to byl soupeř – přáli Wembanyamovi, aby jeho střely končily v koši, protože chtěli vidět výjimečný výkon. Komentátoři, novináři, lovci autogramů. Dokonce i ti nebožáci, kteří měli vystřílet do diváků dárková trika, mířili kanónem zbytečně vysoko a většinu jich poslali až pod střechu haly, kde nikdo neseděl. Zřejmě z obavy, aby je Wembanyama nesbíral rovnou ze vzduchu.
Čeští lvi prominou, ale ve čtvrtek to bylo o nich až v druhé řadě. Je to asi škoda, protože možná jsme některé hráče – přesněji řečeno členy reprezentačního týmu – viděli v Česku v této roli naposledy.
Jenže marná sláva, šlo se na Wembanyamu. Jelikož v příštích letech ho moc lidí za pár stokorun českých rozhodně neuvidí. Byly to dobře vynaložené peníze.
Neviděli jsme výjimečný výkon. Wembanyama sám na něj nejspíš zapomene ještě před začátkem dalšího zápasu.
Ale viděli jsme výjimečného hráče.
----------
Text: OM
Foto: JR