Titulní grafika k tomuto blogu bez sebemenších pochybností dokazuje, že Thaddeus Young, spolehlivý ale nikterak hvězdný power forward Indiany Pacers, patří do společnosti těch největších legend NBA. Pouze on, Magic, Bird, Jordan a LeBron totiž odehráli minimálně 800 zápasů, dosáhli průměru 13,5 bodu, 5,9 doskoku, 1,4 zisku, 49procentní úspěšnosti z pole a 30procentní úspěšnosti za tři.
Dobře, beru zpět. Nedokazuje to, že Young do téhle party patří. Dokazuje to ale, že statistiky se dají používat tak kreativním způsobem, že z nich nakonec vytáhnete to, co potřebujete, aniž byste nutně museli lhát. V tomhle případě potřebovala televizní společnost Fox Sports Indiana dostat domácího hráče do basketbalového pantheonu, tak nastavovala statistické filtry tak dlouho, až se země zachvěla, vyšla duha a počítač vydal kýžený výsledek.
Není ani nutné být basketbalový fanatik, abychom poznali, že například podmínka třicetiprocetních trojek má za úkol jediné, a to vyhnat z výběru všechny případné dominantní pivoty. Protože sama o sobě vám tahle nezázráčná úspěšnost zpoza oblouku místo na soupisce týmu NBA rozhodně nezajistí, ale dřevěné ruce různých O´Nealů a dalších na ni stejně nikdy nedosáhnou.
Pro ilustraci. Jeden z nejlepších pivotů historie byl zcela jistě Hakeem "The Dream" Olajuwon. Má dva tituly, svým obráncům několikrát pěkně zamotal hlavu, v kariéře dosáhl průměru skoro 22 bodů, víc než 11 doskoků, 1,7 zisku a úspěšnosti z pole přes 50 procent. Ale do společnosti Thaddeuse Younga a ostatních se nevešel, protože nestřílel trojky. A když už, tak to za moc nestálo.
Na světě ale není jediný člověk, možná s výjimkou Youngovy nejužší rodiny, který by snad tvrdil, že Olajuwon byl horší hráč. A určitě to netvrdí ani lidé z Fox Sports Indiana. Ta jejich grafika byla jen vtipnou ukázkou toho, jak moc se dají statistiky ohnout.
Máme tu ještě jeden velmi aktuální příklad. V průběhu nedávného mistrovství světa se objevila statistika, podle které byl Tomáš Satoranský jediným hráčem s průměry alespoň 11 bodů, 6 doskoků a 6 asistencí. Tohle je trochu jiný případ, než předchozí "hrátky s Youngem". Tady jde o tři nejsledovanější statistické údaje a Tomáš určitě patřil mezi nejlepší hráče šampionátu, ačkoliv je minimálně deset dalších, kteří by k tomu měli co říct. Princip ale zůstává úplně stejný.
A tak mě napadlo, jestli se podobné pikle dají kout i se statistikami na ČBF.
Dají, ale je to mnohem, mnohem, MNOHEM složitější. Statistická sada na oficiálním webu ČBF je výrazně chudší než cokoliv, co nabízí NBA. Logicky. Samo o sobě by to tolik nevadilo. Horší je, že si nelze nastavit více filtrů najednou. To znamená, že nemůžu ve virtuálním prostoru například zadat povel "Milý počítači, najdi mi všechny hráče, kteří loni měli aspoň 15 bodů na zápas a k tomu pět doskoků". Chci-li se k takovému seznamu dostat, pak si musím najít všechny patnáctibodové, což chválabohu jde, a pak si je individuálně rozklikávat a kontrolovat, jestli taky aspoň trochu doskakovali.
Mimochodem, když už teda u toho jsme - loni takových hráčů bylo sedm: Douglas, Lošonský, Walton, Thompson, Sedmák, Autrey a těsně Benjamin. Tady vícéměně není žádné překvapení (a taky žádný Čech). Statistiky ČBF v loňské sezoně nejvyšší soutěže evidují rovněž hráče, kteří zasáhli do baráže, ze které by se do toho výběru vešel ještě mladej Pekárek. To jen tak pro pořádek.
Chci na tom jenom ukázat, že dostat se k nějakému komplexnějšímu (a taky hodně nesmyslnému) statistickému ukazateli vyžaduje trochu úsilí. Vlastně poměrně dost úsilí. A navíc, což mi vadí asi nejvíc, se výsledky budou vždy týkat jen jedné konkrétní sezony, protože ČBF neumožňuje srovnávat stastiky hráčů mezi jednotlivými ročníky. Takový osekaný filtr existuje jen v případě několika rekordních zápisů, což je pro tyto účely k ničemu.
Následující text se tedy bude týkat jen poslední sezony 2018/2019, protože na cokoliv rozsáhlejšího nemám čas a energii.
Chci-li se dostat k výsledkům a jménům, které překvapí (a to chci), pak musím nutně aplikovat více filtrů než jen dva ve dvou hlavních statistických kategoriích.
Začněme třeba oním prestižním klubem 50-40-90. To je skupina hráčů, kteří zakončí rok s úspěšností 50 procent z pole, 40 procent ze trojek a 90 procent ze šestek. Není to nic jednoduchého, protože v historii NBA to dokázalo jen osm lidí.
V Česku to loni podle ČBF na nejvyšší úrovni dokázal jediný člověk. Jeho jméno je Mark Jaakson, odehrál za GBA pětatřicet minut v baráži a střílel za dva 6/4, za tři 1/1 a ze šestek 2/2. Gratuluju, je to jistě nesmrtelný zápis do análů.
Vlastně by si to víc zasloužil jeho spoluhráč Seikou Sisoho Jawara, který za GBA v baráži při odehraných 77 minutách, což je ve dvou zápasech dost zásadní vytížení, střílel za dva za 50 procent, za tři 42,9 procent a ze šestek to měl 2/2. Problém ale je, že do úspěšnosti z pole se počítají i trojky a v tu chvíli se to procento dostane pod potřebných 50 procent. Smůla.
A navíc je to stejně baráž, takže obou případech to berme maximálně jako čestnou zmínku.
Z hráčů, kteří skutečně hráli KNBL, měl do prestižního klubu zřejmě nejblíže Jarda Bohačík. Trojky 210/91 mu bohatě stačí (43,3%), ovšem z pole 423/208 (49,2%) a ze šestek 98/86 (87,8%) těsně nevyhověl.
Pojďme dál a začněme být více kreativní. Chci najít statistického psa obranáře. To znamená člověka, který má alespoň jeden zisk, půl bloku a čtyři obranné doskoky na zápas. To fakt není nic nepředstavitelného. A rovnou říkám, že vyhazuju všechny barážníky. V případě hráčů KNBL mi ale naopak stačí klidně i jen jeden odehraný zápas.
Těch hráčů je šest:
Reginald Keely (průměry 1 blok, 1,3 zisku a 4,9 obranného doskoku)
Thomas Dunans (0,9 bloku, 1,3 zisku a 4,1 obranného doskoku)
Sean Obrien (0,6 bloku, 1,1 zisku a 5,7 obranného doskoku)
Klinton Carlson (0,5 bloku, 1 zisk a 4,2 obranného doskoku)
Peda Stamenkovič (0,5 bloku, 1,2 zisku a 4,2 obranného doskoku)
Javonte Douglas (0,5 bloku, 1,3 zisku a 6,9 obranného doskoku)
Takže opět žádná překvapení a opět žádný Čech. Znamená to jediné, chci-li najít skutečná překvapení, budu muset začít se statistikami trochu víc kouzlit.
Takže bez dalšího zdržování vám, dámy a pánové, představuji jediného hráče KNBL, který loni dosáhl za dva úspěšnosti minimálně 58 procent, ze šestek alespoň 68 procent, měl nejméně jeden útočný doskok, půl bloku na zápas, a nezaznamenal víc než 0,7 ztráty na utkání. To všechno minimálně při 14 průměrně odehraných minutách:
Jakub Jokl z Egoé Basket Brno.
Klíč k prvenství Jakuba Jokla v této statistice je pochopitelně bilance ztrát, která nekompromisně vyhodí každého těžce vytěžovaného borce. Ovšem například bloky jsou taky cenné zboží a loni bylo v lize jen 19 lidí, kteří na průměr půl bloku na zápas dosáhli. Také úspěšnost z pole není úplně zadarmo, na 58 procent dosáhlo jen 38 lidí. Takže úplně vycucané z prstu to není. Jen trochu.
Statistika ztrát je vůbec zajímavá. Tam se to dá probrat slušně, když jen trochu chceme.
Co třeba, když to uděláme jednoduše a řekneme si, že chceme najít hráče, kteří nastoupili alespoň v deseti utkáních, odehráli minimálně 20 minut na zápas a neměli průměr víc jak půl ztráty? Překvapivě i takový hráč existuje:
Jan Švandrlík z Opavy.
Za skoro 21 minut ve 40 odehraných zápasech jen půl ztráty na zápas. To je, myslím, velmi slušné.
Jak podobné statistiky tvarovat k obrazu svému si ukážeme na následujícím příkladu. Můžeme chtít najít hráče, který kromě toho, že míče jakoby neztrácí, tak je taky rozdává spoluhráčům a trochu obstojně střílí. Řekněme, že chceme někoho, kdo nastoupil alespoň do deseti utkání, odehrál minimálně deset minut, neměl víc jak půl ztráty a k tomu nastřádal alespoň 0,6 asistence na zápas. Vypadne nám šest kusů.
Budu-li fanouškem Brna, přidám se k tomu jako pomocný ukazatel úspěšnost z pole alespoň 47 procent.
A mám Radka Pumprlu, který odehrál v průměru 17 minut, měl půl ztráty, 0,7 asistence a 47 procent z pole.
Jsem fanoušek USK? Fajn, v tom případě klidně můžu zpřísnit asistence alespoň na jednu na zápas a střelbu z pole naopak zjednoduším o pouhé procento.
Vypadne mi Jan Křivánek (těsně pod 20 minut na zápas, půl ztráty, 1,1 asistence a 46 procent z pole).
Anebo jsem slezským patriotem, v tom případě mi postačí zpřísnit ztráty a nechat asistence na 0,7 na zápas.
Voíla, Luděk Jurečka (víc než 17 minut, 0,2 ztráty, 0,7 asistence a 42,6 procenta).
A vůbec, proč nenajít toho nejméně pravděpodobného nejlepšího plejera v rámci jednotlivých klubů? A aby to nebyla úplná džungle, tak opět chci alespoň deset odehraných zápasů, průměr nejméně deset minut na utkání a budu úplně ignorovat ztráty.
ČEZ Basketball Nymburk
Střelba z pole alespoň 47 procent, ze šestek 80 procent a minimálně tři asistence na zápas. Tomáš Vyoral.
Tuři Svitavy
Když si to budu chtít hodně ulehčit, tak prostě budu hledat trojkaře zabijáka. Protože jedině Tomáš Teplý mezi Tury střílel zpoza oblouku s úspěšností nad 40 procent, konkrétně 44 procent.
Ale taky můžu říct, že mi bohatě stačí, aby dotyčný střílel za tři alespoň 37 procent, ovšem za dva minimálně 47 procent. A v tu chvíli má Teplý smůlu, protože tomuhle odpovídá už jen Eda Kotásek.
BK Armex Děčín
Nejspolehlivější děčínský střelec z pole? Pavel Grunt (55 procent).
BK JIP Pardubice
Aspoň 40 procent za tři, 45 procent z pole a minimálně asistence na zápas.
Michal Svoboda.
BK Olomoucko
Alespoň 60 procent z pole a 70 procent ze šestek. V týmu výborných střelců odpovídá těmto kritériím pouze Michal Norwa. (Lukáš Sychra nemá potřebné minutové vytížení)
Sluneta Ústí nad Labem
Z pole alespoň 50 procent a k tomu minimálně 40 procent trojky. Dalibor Fait.
BK Opava
Alespoň 2,5 získaných faulů na zápas, 80 procent šestky a alespoň každá druhá střela za dva proměněná. Martin Gniadek. (V Opavě je složité najít skutečně neznámé jméno, protože tam se loni protočili na hřišti prakticky všichni)
Egoé Brno
O Jakubu Joklovi a Radku Pumprlovi, kteří dominovali nejenom Brnu, ale rovnou celé lize, jsem se už zmínil výše. V rámci týmu ale nestačili na Lukáše Stegbauera, který jediný měl alespoň 43 procent z pole a 77 procent ze šestek.
USK Praha
Alespoň 60 procent za dva body, proměňovat v průměru dvě ze tří šestek a mít minimálně 2,5 doskoku na zápas. Jan Štěrba.
BC Kolín
Chci hráče, který má alespoň 90 procent šestky. Jiří Šoula. Chci hráče, který má alespoň 80 procent šestky. Pořád Jiří Šoula.
NH Ostrava
Pravděpodobně můj favorit. Minimálně 75 procent šestky a k tomu přísných alespoň 41 procent trojek. Jan Koloničný (13 zápasů, průměr 11 minut, šestky 8/6, trojky 6/3).
Královští sokoli
Nejjistější ruka z pole? Tomáš Hampl.
Jak je vidno, statistiky jsou úžasná věc a nejúžasnější na nich je, jak jsou tvárné. A teď si představte, že bychom u české ligy měli všechny takové ty vymoženosti, co mají v NBA. Například s průměrem vypočítaným na 36 minut nebo na 100 držení míče bychom si asi dovedli vyhrát hodiny a hodiny. V kombinaci s různými ofenzivními a defenzivími ratingy a různými plusy a mínusy by se pak celá soutěž dala statisticky postavit úplně na hlavu. Když nad tím tak přemýšlím, je nakonec asi dobře, že tu nic takového nemáme ...
V dnešní době analytické má zkrátka každý svou hvězdnou statistickou kombinaci.
A naopak.
Víte, kdo byl loni nejhorší hráč české ligy?
S průměrem více než 2 ztráty, méně než 3,5 asistence, úspěšností střelby pod 50 procent, méně než 4 získanými fauly a blokovým průměrem pouze 0,1 zamáznutí na utkání se jím stal Lamb Autrey.
Nikdo horší loni v Česku nehrál.
Kouzelné.
Opmerkingen