Jakákoliv předpověď je už ze své podstaty nejistá. Máte-li ve svém okolí známého meteorologa, zeptejte se. Ale existují některé věci, které se s pravděpodobností hraničící s jistotou předpokládat dají. Vezmeme-li do úvahy historické zkušenosti, aktuální trendy, statistiky a v neposlední řadě i selský rozum, pak zjistíme, že některé události - jakkoliv se mohou na první pohled tvářit nejistě - se zkrátka jistojistě stanou. A to dokonce i v tak nevyzpytatelné činnosti, jako je sport. Konkrétně basketbal. Konkrétně pak NBA.
Tady je seznam 10+1 předpovědí, které budou za rok touhle dobou už dávno fakty.
1) Loňský vítěz svůj titul neobhájí
Bylo to krátké, bylo to intenzivní a bylo toho dost. Titulová euforie možná v Torontu ještě nějaký ten pátek vydrží, ale fanoušky Raptors čeká nevyhnutelné střízlivění. Jejich mokrým obkladem na čelíčko může být fakt, že hrají ve Východní konferenci a tak ten pád vůbec nemusí být strmý, nicméně druhé kolo play-off by se rovnalo malému zázraku.
Projekt "ring to Toronto" byl nečekaně úspěšný, ale stál a padal s Kawhim Leonardem. Kawhi vypadl do LA, projekt padá.
Raptors jsou momentálně daleko blíže totální rekonstrukci kádru než dalšímu prstenu. Jejich nejcennějšími akvizicemi jsou Siakam, Anunoby a Vanvleet, kolem nichž by si měli postavit oltář a k němu se chodit pravidelně modlit. To je jejich budoucnost. Ať už tak, že sami potáhnou Raptors zpátky na vrchol, nebo tak, že za ně Masai Ujiri dostane od někoho jiného pořádně zaplaceno.
Trade value Lowryho, Ibaky a Gasola už totiž půjde jenom dolů.
2) Nejdominantnější tým poslední pěti let nebude mít v prvním kole play-off výhodu domácího prostředí
Možná nejriskantnější pick z celého seznamu, ale čísla hovoří jasně.
Golden State Warriors jsou bez Kevina Duranta, Andreho Iguodaly a na podstatnou část sezony bez Klaye Thompsona. To znamená, že většinu roku potáhne Curry, Green a možná Russell, u kterého je ale pořád otazník a velká pravděpodobnost, že ho v zimě Dubs někomu nahodí jako udičku na pěkný trejd.
Nicméně i tak se musí GSW v krvavé lázni Západní konference poprat se vší konkurencí tak, že velké minuty dostanou hráči jako Burks, Lee, Looney, Jerebko nebo Spellman. Willie Cauley-Stein vypadá v "druhém sledu" Warriors jako superhvězda. Ne, s tímhle opravdu nejde v dlouhodobé části konkurovat těm nejlepším na Západě.
Nuggets, Blazers, Jazz, Clippers, Lakers a Rockets jsou všechno týmy, které si letos myslí na titul. Ne jen na play-off, na titul! A to jsou pořád ve hře nesmrtelní Spurs, rychle se lepšící Kings a velmi zajímaví Pelicans. Do toho schopná Minnesota a Dallas s euroligovým duem Doncic - Porzingis.
A k tomu je navíc potřeba připočítat, že Curry a Green hráli pět let po sobě finále a ta únava se nasčítá. Green byl loni v dlouhodobé části několik měsíců výrazně pod svými možnostmi a těžko úplně vyloučit, že to letos při mnohem větších nárocích na oba bude jiné.
Warriors rozhodně mají reálnou šanci na play-off, kde je s uzdraveným Thompsonem nebude chtít nikdo chytit v první kole, ale nevidím reálně, že by se Dubs do těch vyřazovacích bojů vmáčkli někde na prvních čtyřech místech.
3) Knicks, nejdražší klub v basketbalu, nebudou sedmý rok po sobě v play-off
Pochopitelně.
Knicks mají za sebou další neúspěšné léto a momentálně všechno směřují k červenci 2021, kdy by v jejich vlhkých snech měl přijít Giannis.
Jejich největší hvězdou je momentálně Julius Randle (!) a snad RJ Barrett, který ale na svůj první zápas v NBA pořád čeká. To nestačí, dokonce ani na východě.
Knicks mohou paradoxně být lepší než loni (což se 17 výhrami nejsou zase tak velké nároky), protože - ač to zní neuvěřitelně - přes léto zvládli kádr i s tou bídou posílit, ale tím to končí.
4) Washington Wizards nebudou druhý rok po sobě v play-off
Dívám-li se na soupisku Washingtonu Wizards pro příští rok, jsem štěstím bez sebe, že už na ní není Saty. Je to zcela bez diskuse jeden z nejhorších týmů v soutěži a jen je dobře, že si tou basketbalovou selankou nemusíme svinit historii League Passu.
Co jako proboha chcete dělat s rozehrávačským týmem Isaiah "už-asi-čtvrtá-šance" Thomas, Ish Smith, Isaac Bonga, Chasson Randle a John Wall, který příští rok nejspíš nebude vůbec hrát?!
Bradley Beal je samozřejmě superhvězda, ovšem v posledních týdnech už se mluví jen o tom, kam bude vytrejdován. To by bylo ze strany Wizards jediné rozumné řešení. Totální restart! Za Beala určitě můžou dostat slušnou nálož zpět, Bryant vypadá slibně, Hachimura může vyrůst v dobrého hráče a tak se dá pomalinku polehoučku budovat nějaká budoucnost. Samozřejmě v mantinelech Wallova příšerného kontraktu.
5) Ve finále budou dva týmy, která v něm minimálně deset let nebyly
2011 - Mavericks - Heat
2012 - Thunder - Heat
2013 - Spurs - Heat
2014 - Spurs - Heat
2015 - Warriors - Cavaliers
2016 - Warriors - Cavaliers
2017 - Warriors - Cavaliers
2018 - Warriors - Cavaliers
2019 - Warriors - Raptors
Jestli Popovich nepřevede nějaké své trenérské voodoo, pak tahle předpověď sice vypadá na první pohled extrémně riskantně (deset let !!!), ale při pohledu na ten dost jednotvárný seznam poslední desetiletky musíme dospět k názoru, že vlastně není jiná možnost.
6) Alespoň dva hráči, kteří se někdy zúčastnili all-star game, v sezoně změní dres
Řekl bych, že to se ještě držím dost při zdi. Sakra dost.
Kevin Love.
Bradley Beal.
Chris Paul.
Marc Gasol.
Andre Iguodala.
D´Angelo Russell.
Kyle Lowry?
DeMar DeRozan?
a několik dalších ...
Především ti bez otazníků ve svých současných působištích nedávají žádný smysl.
7) Tým z LA bude po šesti letech ve druhém kole play-off
Jo, je to tak, už tak dlouho se ani jeden za dvou klubů sídlících v jednom z nejbasketbalovějších měst na světě nedostal mezi osm nejlepších klubů NBA.
Clippers jsou v příští sezoně pravděpodobně největším kandidátem na titul a to zcela zaslouženě. Takhle kvalitní, vyrovnanou, mladou, ale zároveň dost zkušenou sestavu k tomu všemu vedenou jedním z nejlepších trenérů nevidíme každý rok.
Lakers sice mají se skládáním sestavy trochu větší problémy a jejich dvě největší hvězdy mohou mít trable s věkem/zraněními, ale pořád je to James + Davis. K tomu Danny Green, Kuzma, Avery "když-jsem-zdravý-tak-jsem-skvělý" Bradley a pár dalších schopných role players.
Druhé kolo play-off není pro každého, ale rozhodně týmy, které jdou all-in na titul koukají mnohem dál. A aby byla splněna tato předpověď, stačí, aby uspěl jeden ze dvou. Lock.
8) Po třech letech nikdo nedosáhne na sezonní triple-double
V historii to dokázali dva hráči. V dávných dobách košíkové Oscar Robertson a v posledních třech letech Russell Westbrook ve zcela unikátním prostředí OKC, kde to bylo celé jenom o něm. Westbrook přestoupil do Rockets, kde by musel ta svá čísla dosahovat i přes Jamese Hardena. Samozřejmě by byla hrozná zábava pro všechny nefanoušky Rockets, kdyby se o to i tak snažil, ale obávám se, že má dost rozumu na to, aby věděl, že je konec.
A Ben Simmons, kterému zase tolik nechybí, je pořád mladý a hraje v nejsilnější základní sestavě Východní konference.
9) Průměr střeleckých pokusů v zápase přesáhne opět po 40 letech 90 pokusů
Prostá matematika. Průměr střelecký pokusů roste konstantně od sezony 2011/2012. V sezoně 12/13 byl 82 pokusů, v sezoně 17/18 to bylo 86,1 pokusu a loni pak průměr skončil o více než tři střely na 89,2 pokusu na zápas.
Hra se pořád zrychluje, roste význam střelky z dálky.
Z čímž souvisí:
10) Průměr trojkových pokusů na zápas dosáhne poprvé v historii 34
V sezoně 10/11 byl průměr vystřelených trojek na zápas 18. Loni to bylo 32.
Každý teď blázní z různých analytik, které tvrdí, že s výjimkou zakončení přímo zpod koše (ideálně smečí) je jakákoliv trojka statisticky nejvýhodnější střelou basketbalu. Třeba se ten trend někdy zlomí, ale nic nenasvědčuje tomu, že by to mělo být příští rok. Naopak. Předloni průměr skočil o dvě střely, loni dokonce o tři trojkové střely na zápas.
Milovníci starých dobrých bitev pivotů zapláčou.
BONUS:
Satyho průměr odehraných minut nepřekročí 32, tedy dvě třetiny utkání
S přestupem Satyho do Bulls se strhlo trochu šílenství, ale je potřeba mít reálná očekávání. Ačkoliv si myslím, že Saty bude prvním rozehrávačem Býků, tak 32 minut je dost. Bulls v žádném případě nebudou chtít nechat nováčka Cobyho Whitea tvrdnout zbytečně na lavičce a dostane mrtě prostoru. Saty může hrát i na křídlech, fajn, ale nebude to priorita.
Jeho minutáž loni, kdy 54x nastoupil v základu, dosáhla na 27 minut. Přidat dalších pět není tak snadné, jak by se mohlo zdát. Do 32 minut se loni vešlo jen 42 hráčů!
Comments