Sezona nejvyšší domácí soutěže sice skončila předčasně a neslavně, to ale neznamená, že jsme v ní neviděli mnoho zajímavého. Došlo i na celou řadu skvělých individuálních představení. Někdo vyletěl nahoru v jednom zápase, někdo držel vysokou úroveň celý rok. A právě ti druzí jmenování nás dneska budou zajímat. Byla by to totiž škoda ty nejlepší v letošní sezoně alespoň symbolicky neocenit. To, že se z ní neodehrálo 100 procent, totiž nevylučuje to, že do ní mnozí 100 procent dali. A tak si tady na CrunchTimu postupně vyhlásíme letošní MVP, nelepšího trenéra, hráče s největším zlepšením, nejlepšího mladého hráče a nejlepšího obránce.
A začneme hned teď a rovnou pěkně zvostra.
Kdo byl letošním MVP?
Ještě než se pustím do obhajoby svojí volby, která rozhodně nebude jednohlasně přijata, dovolím si pouze připomenout, že MVP rozhodně neznamená "nejlepší hráč". Spíše je to "nejužitečnější hráč" nebo snad taky "hráč s největším přínosem svému týmu". Mějme to na paměti.
Rozhodnout o nejužitečnějším hráči letošní sezony není vůbec jednoduchá věc. Přičemž důvodem opravdu není to, že sezona nebyla dohraná, takže ve vzduchu zůstala viset spousta nezodpovězených otázek. Ne. Je to proto, že letos se vykrystalizovali tři (možná při troše dobré vůle čtyři) hráči, z nichž každý má několik velmi dobrých argumentů pro to, aby tuto cenu dostal právě on.
Budiž nám k radosti, že jsou to všechno produkty tuzemského systému (v abecedním pořadí):
Pavel Houška
Jakub Šiřina
Tomáš Vyoral
a ... možná ... ještě ...
Lukáš Palyza.
Čistě z prvního pohledu na individuální statistiky byli tihle kluci letos nebývale vyrovnaní. Základní statistiky tak při volbě toho nejlepšího udělají spíše medvědí službu a celý ten rébus ještě více zamotají. Tak například v pořadí užitečnosti obsadili tito hráči první čtyři místa (alespoň 15 odehraných zápasů), přičemž mezi prvním a čtvrtým je odstup zhruba 2,5 bodu. V tabulce střelců je trojice Vyoral, Šiřina a Palyza na druhém, třetím a čtvrtém místě, ale dělí je tentokrát jen necelý bod! Houšmen je ve stejném žebříčku desátý, ovšem ostatním třem klukům zase dává na prdel ve statistice doskoků.
Musíme se tak na ta čísla - a statistiky obecně - podívat trochu podrobněji.
Přidám tady ještě následující tabulku:
Tady už se někam dostáváme. Vyřadíme Lukáše Palyzu. Z několika důvodů - jeho střelecká čísla jsou nejhorší, a to nejen ze zde přítomné čtveřice plejerů, ale i optikou jeho několika posledních sezon. Coby snajper zažil osobní nejhorší trojkařský rok od ročníku 2011/2012, v úspěšnosti za dva se jako jediný ze čtyř adeptů na MVP nedostal na 50 procent, navíc je tu jeho notoricky známý deficit na obranné polovině a k tomu by jeho Olomoucko nyní začínalo play-off bez výhody domácího prostředí.
Takže jsme na třech kandidátech.
Možná trochu překvapivě nám z té tabulky jako nejlepší vychází letos šestatřicetiletý Pavel Houška. Ale proč vlastně ne? Nejlepší úspěšnost za dva bych ještě předpokládal, ale všiml si někdo té ostrostřelby za tři body?! Houšmen byl letos v lize třetím nejlepším trojkařem vůbec (alespoň 50 pokusů) a v tomto směru má za sebou svou nejlepší sezonu v kariéře. Mimochodem jeho rating užitečnosti je v kontextu jeho mnohaletého působení v lize také mimořádný a tak se tady možná bavíme o tom, že podělanej koronavirus připravil Pavla Houšku o kariérní rok basketbalu, a to ve věku, kdy to mnozí už balí nebo by při troše soudnosti měli balit.
Houšmen v žádném ukazateli svému týmu neškodí. Šířa má rezervu u šestek, Vyo z trojky. K tomu připočtěme, že Ústí je momentálně na čtvrtém místě v soutěži, což bych hodnotil jako úspěch. Je to výhoda domácího prostředí ve čtvrtfinále. Tohle je asi to kritérium, na které by dojel - jinak vynikající - Tomáš Vyoral. Těžko se dává titul nejužitečnějšího hráče tahounovi - jakkoliv skvělému - který ale válí za tým, jenž se monetálně nachází níže než Olomoucko, Ústí i Opava. Tedy týmy jeho tří konkurentů.
Zůstává nám tedy souboj Pavel Houška vs. Jakub Šiřina. Do prosince by tohle žádný souboj mimochodem nebyl, Šířa by s titulem MVP v prvních měsících sezony utekl o několik koňských délek. Sportovní forma ale bývá vrtkavá a s příchodem Dědy mráze přišlo nevyrovnané období a několik výkyvů tam bylo. Jak týmových, tak individuálních. Přesto Opava skončila s bilancí, která je o čtyři výhry lepší než v případě Slunety.
Mrkněme ještě na vzájemné souboje:
19. října Opava - Ústí 94:70
Šiřina 25 bodů, 8 doskoků, 8 asistencí, 9 získaných faulů, užitečnost 41
Houška 14 bodů, 7 doskoků, užitečnost 15
22. prosince Ústí - Opava 93:66
Houška 14 bodů, 8 doskoků, 4 asistence, užitečnost 28
Šiřina 0 bodů, 8 asistencí, 3 doskoky, střelba 6/0, pět ztrát, užitečnost 1
2. února Ústí - Opava 82:70
Houška 6 bodů, 7 doskoků, 6 asistencí, užitečnost 14
Šiřina 17 bodů, 5 doskoků, 6 asistencí, 8 ztrát, užitečnost 13
To jsme si moc nepomohli. Bilance 2-1 pro Ústí, týmy uhájily domácí prostředí. Zajímavý je ale ten prosincový zápas, který se dá vyhodnotit jako Šířův výbuch. Jistě, kvůli jednomu zápasu by mu nikdo ocenění MVP nebral. Bylo to specifické utkání, nedařilo se celému týmu, nedařilo se ani jemu. Stane se.
Ale pojďme se podívat na to, jak si Opava vedla v zápasech, kdy Šířova užitečnost nedosáhla dvouciferných hodnot. Kromě toho utkání v Ústí se to stalo doma s Ostravou, doma s Brnem, v Olomoucku a při opavském výbuchu v Pardubicích. To jsou čtyři zápasy. Tři z nich Opava vyhrála.
A to je právě ten problém, který mi vrtá hlavou.
Houška měl pouze jeden zápas s jednocifernou užitečností. Šlo o výbuch ve Svitavách. To není dobrý vzorek. Tak se podívejme na jeho jednociferné střelecké výkony. Bylo jich šest. Pět z těchto utkání Ústí prohrálo.
Šířovy jednociferné střelecké výkony prakticky kopírují jeho jednociferné výsledky v ratingu užitečnosti, ale přece jen tam přibude jeden zápas v Děčíně. To je pět zápasů, kdy se Jakubovi nedařilo. Čtyři z těch zápasů Opava stejně vyhrála.
Chápete, kam tím mířím?
Sečteme-li body, doskoky, asistence, zisky a bloky, pak Opava letos dohromady dosáhla čísla 4336. Z toho Šířa zapsal 862. To je 19,8 procenta.
V případě Ústí je ten součet 4098. Houšmenovo numero je 781. Tedy 19,05 procenta.
To je relativně nepatrný rozdíl. Houšmen má navíc zhruba o tři minuty na zápas méně.
Na závěr přijde nevyhnutelné. Totiž subjektivní pocit. A ten mi říká, že kdybych sebral Opavě jeho nejlepšího hráče, kterým letos určitě byl Kuba Šiřina, pak by se ten tým dostal z bilance 20-8 přinejhorším někam na 16-12.
Pokud bych Ústí nad Labem sebral jeho nejlepšího hráče, kterým letos určitě byl Pavel Houška, pak by se ten tým dostal z bilance 16-12, do záporných čísel a je velmi pravděpodobné, že místo výhody domácího prostředí ve čtvrtfinále play-off by o to play-off musel bojovat v předkole.
PAVEL HOUŠKA JE MVP LETOŠNÍ NEDOKONČENÉ SEZONY
Comments