Máme za sebou měsíc, ve kterém basketbalový svět truchlil nad nečekaným odchodem Kobeho Bryanta. Pieta se držela i na českých palubovkách, kde týmy po zámořském vzoru nevyužívaly limity na útok. Taky jsem přemýšlel, že bych tento měsíc fiktivní ceny CrunchTime rozdělil jen mezi hráče s čísly 24 a 8, ale při bližším zkoumání jsem dospěl k závěru, že bych tím v některých případech Kobeho příliš neuctil.
Vybíral jsem tedy jako vždy, tedy s nejlepším vědomím a svědomím.
HRÁČ MĚSÍCE: TOMÁŠ VYORAL (BK JIP PARDUBICE)
Bylo to pravděpodobně nejtěžší rozhodování za ten zhruba rok, co pamatuji. Některé výborné individuální výkony jsou totiž zastíněny týmovým tápáním.
Tak třeba v případě Malika Morgana je obtížné ignorovat, že v posledních čtyřech zápasech KNBL šla jeho validita vysoko přes 30. Jenže Olomoucko prohrálo v Ostravě, kde sice Morgan neslezl ze hřiště, ale v závěru udělal jednu moc nepěknou ztrátu, která se jevila jako klíčová. A v pohárovém domácím výbuchu s USK svému týmu spíše škodil, což ukazují i statistiky - neužitečnost minus 6.
Tomáš Vyoral nemá v lednu na svém kontě vyložený výbuch jako Morgan, dokonce i v pohárovém vytrestání od Svitav byl Vyo jediný ze svého týmu, který snesl přísnější měřítko. Ale Pardubice v lednu prohrály tři zápasy v lize, vypadly z poháru a skončily měsíc se zápornou bilancí, což je nepěkné a v této kategorii to většinou hráče dotyčného týmu diskvalifikuje.
Ovšem až na Nymburk a snad stále ještě Svitavy (které ovšem ruply na USK) nebyl v lize tým, který by vyloženě vyčníval, tím spíš pak hráč, který by ostatní výrazněji převyšoval.
Proto zůstanu u Tomáše. Jeho průměrný rating v KNBL v lednu skončil těsně pod třicítkou, na hřišti tráví neskutečné množství času (v poslední době dokonce prakticky celé zápasy), je velmi efektivní a bez nadsázky se dá tvrdit, že na útočné polovině drží Pardubice v mnoha případech prakticky sám nad vodou. Celé to navíc zvládá za situace, kdy je jeho jméno napsané při soupeřových předzápasových poradách na tabuli velkým červeným písmem a je tím prvním, na koho se obrany zaměří.
Čestné zmínky:
Raheem Appleby
Sean Obrien
Anthony Durham
VÝKON MĚSÍCE: DAVID MACHAČ (BC GEOSAN KOLÍN)
David Machač se stal favoritem této kategorie nedlouho po začátku ledna a navzdory několika dalším skvělým výkonům jiných hráčů jím zůstal až do konce měsíce. Protože pokud někdo v roce, ve kterém slaví čtyřicítku, sám řekne, že právě odehrál výjimečné utkání, je potřeba zpozornět.
Tak jen pro připomenutí: David Machač v pohárovém osmifinále proti Děčínu zaznamenal 28 bodů při střelbě 9/9 za dva, 2/2 za tři a 4/4 ze šestek. Ani jednou neminul koš a rozhodně neuškodilo, že tohoto úctyhodného výkonu dosáhl v utkání proti Děčínu, v němž jeho kolínský tým rozhodně nebyl favoritem a přesto překvapil a postoupil mezi nejlepší osmičku.
David Machač byl hlavním důvodem, proč se tak stalo.
ZKLAMÁNÍ MĚSÍCE: MMCITÉ1 BASKET BRNO
Z hrušky zpátky dolů. Lednová bilance Brna? 0-7, včetně domácích proher s Ostravou a Hradcem.
Zklamání je to zejména s ohledem na výsledkové probuzení v prosinci, kdy už člověk pomalu propadl iluzi, že Brno se rychle propracuje v A2 do čelních pozic. Zatím pořád zůstává dole, ale "á dvojka" je tak vyrovnaná, že to pořád ještě nemusí nic znamenat.
Polehčující brněnskou okolností budiž lednová marodka a za hezký bonus pak považujme uvedení Kuby Nečase do dospělého basketu.
PŘEKVAPENÍ MĚSÍCE: USK PRAHA
Říkejme si, co chceme o tom, jak je USK nevyrovnaným týmem, který se stejnou chutí bere bohatým, jako rozdává chudým, ale nemůžeme ignorovat jednu věc - USK je nejen bezpečně v A1, ale je pouhou jednu výhru od první čtyřky. A co víc, v lednu své dva pohárové zápasy vyhrálo v součtu o 75 bodů a postoupilo mezi nejlepší čtyři.
A to všechno s týmem, který na první pohled úplně tou TOP čtyřkou "nezvoní". Přesto to bylo naprosto zasloužené.
Sovy jsou prostě dosavadní Miss sympatie.
Čestné zmínky:
BC Geosan Kolín
Comments