Prosinec byl tentokrát basketbalově nabitější, než obvykle bývá. Kvůli zhuštěnému programu se toho hrálo dost a tak bylo z čeho vybírat. Některé kategorie si vyžadovaly mimořádně zodpovědné posouzení, protože si o ně říkalo víc hráčů. To ovšem není případ té hlavní, kterou poněkolikáté získává obvyklý podezřelý.
HRÁČ MĚSÍCE: JAKUB ŠIŘINA (BK OPAVA)
Při tvorbě téhle ankety mám takovou zdánlivě příjemnou jistotu, že kdybych snad nevěděl, komu tuhle cenu virtuálně udělit, můžu ji vždycky dát Šiřinovi a pravděpodobně se tomu nikdo nebude divit, nedejbože snad nadávat. Což na druhou stranu znamená, že většinou možná s trochu větším úsilím hledám důvody, proč ji Šířovi nedat, aby to nebylo furt dokola to samé.
Snažil jsem se i v prosinci, ale tentokrát jsem neuspěl. Připadal bych si jako idiot, kdyby to nebyl Šířa. Ten kluk je momentálně na levelu, kdy se deset bodů a devět asistencí proti Olomoucku bere jako mimořádně podřadný výkon. Například před tím měl sérii tří zápasů, kdy nešel pod 30 bodů, k tomu samozřejmě přidává mrtě asistencí, získaných faulů a slušnou porci doskoků. Sečteno podtrženo, ve všech třech zápasech měl rating minimálně 35 a proti Svitavám dokonce 49 (37 bodů, 13 asistencí, 13 získaných faulů), čímž vyrovnal letošní rekordní zápis.
Jasně, můžeme se v tom vrtat a říkat, že by možná mohl mít tu a tam o ztrátu méně, že by možná mohl sem tam trošku zlepšit úspěšnost z trojky, ale nakonec dojdeme k tomu, že na ničem z těchto detailů nezáleží. Opava to měla v prosinci 5-0 a Šiřina byl (opět) hlavním - byť ne jediným - důvodem, proč tomu tak bylo.
VÝKON MĚSÍCE: PATRICK SAMOURA PROTI HRADCI KRÁLOVÉ
Tohle bylo zapeklité. V prosinci se nám sešly hned tři obrovské výkony a to ještě ignoruju Šiškovu i Pekárkovu ratingovou "čtyřicítku". Nakonec to bylo mezi již výše zmíněným výkonem Jakuba Šiřiny, Čížovou exhibicí v Děčíně a Samourou, který takřka bezchybným představením dovedl Sovy k výhře v Hradci bez Ondry Sehnala.
Adama Číže jsem nakonec vyloučil, protože Kolín v Děčíně vyhrál o 30, v závěru to byla totální exhibice, ve které Adam nastřílel některé heatcheckové trojky, které ovšem už nic neřešily. A navíc úplně na konci vystřelil v euforii totální airball, který asi o dvě procenta celkový dojem z jeho výkonu snížil. Uznávám, je to argument, který tahám trochu z paty, protože je neobyčejně kreténské vyčítat někomu airball v zápase, v němž dal 32 bodů, rozdal deset asistencí, ztratil jeden míč a měl střelbu za dva 5/4, za tři 8/5 a šestky 9/9. Ale v takhle vyrovnaném souboji musím být nekompromisní.
Šířův výkon nakonec nestačil, protože v něm ztratil šest míčů, měl střelbu z pole 25/13 a na ta obrovská čísla potřeboval prodloužení.
Samoura při čtyřbodovém vítězství v Hradci dirigoval svůj tým s následujícím zápisem: 26 bodů, 11 asistencí, 5 doskoků, 10 získaných faulů, 1 ztráta (!), střelba z pole 13/8, ze šestek 13/10 a tradičně vynikající obrana. Rating 48. Extrémně efektivní výkon, bez kterého by USK v Hradci v žádném případě nevyhrálo.
ZKLAMÁNÍ MĚSÍCE: BK JIP PARDUBICE
V tomto případě pro změnu nebylo o čem. Pardubice jsou tým, který by v žádném případě neměl prohrávat svých posledních pět prosincových zápasů, v čemž jsou mimo jiné výprasky v Ústí a Kolíně, prohra v Děčíně, kde měla Beksa šestky 26/11 (troufám si tvrdit, že podstatná část lidí, která tento text čte, by se teď dovedla zvednout od stolu nebo z gauče a odstřílet to lépe) a vše završila domácí bezradná blamáž s posledním Olomouckem. Ano, trápila je průběžně zranění, ale stejně ...
Budiž ovšem Pardubicím ke cti, že hned po tom posledním zápasu vydal tým veřejné prohlášení, v němž se za výkony omluvil a slíbil vyvození důsledků, což po Novém roce splnil, když odvolal z funkce hlavního trenéra Kennetha Scalabroniho.
PŘEKVAPENÍ MĚSÍCE: PATRICK SAMOURA (USK PRAHA)
Jsem si plně vědom toho, že Patrick už jednou v této sezoně toto ocenění získal. Kde je ale psáno, že ten, kdo jednou překvapil, nemůže překvapit podruhé?! Tenkrát to navíc bylo za jeden výkon, nyní je to za stabilní hru po celý měsíc.
Patrick má totiž za sebou nejlepší období v kariéře. Výše zmíněný zápas v Hradci jsem už popsal dostatečně, následovala další show proti Kolínu a těsně uniklý triple-double (16 bodů, 11 doskoků, 9 asistencí a 8 získaných faulů), nominace do all-star game, již dříve také nominace do širšího kádru reprezentace a dokola kolem to všechno je důkaz, že ten zářijový výkon nebyla jen ojedinělá náhoda, kdy to prostě sedlo, ale že Patrick je "legit". Pokud jste takový raketový nástup na scénu čekali, klobouk dolů před vámi.
Z basketbalového hlediska je ale smutné, že tohle vše je momentálně labutí písní, protože Patrick se balí směr studium na univerzitě v USA. Ale oni na USK vytáhnou zase někoho jiného ... Jan Štěrba, Marek Vyroubal, Marcel Bátovský?
Comments