Bylo mi doporučeno, abych se podíval na poslední minuty ligového zápasu mezi Ústím a Olomouckem. Byly prý výživné. V doporučení samotném dokonce při hrubém popisu děje zazněl název "kultovního" filmu Blbý a blbější. To mě zaujalo. Tušil jsem nějakou čurinu a já se bavím rád.
Nuže, vyhradil jsem si těch pár minut, mrknul na to a myslím, že je to nepochybně dobrá příležitost k tomu se krátce zastavit u tématu, které jsem tu už několikrát zmínil: Kdy je dobré úmyslně nedat trestný hod?
Odpověď je zcela nekomplikovaná a jasná: Kdykoliv, kdy to mému týmu pomůže k výhře, čert vem mé osobní statistiky.
Rychle popíšu situaci, která se v neděli v Jateční ulici odehrála. Zdůrazňuju, že ignoruju všechny ty hrůzné ztráty, nedorozumění na doskoku a špatně zvolené střely, které tomu předcházely. To by zase bylo psaní na dvě hodiny a ty tomu dnes věnovat nemůžu. Jen tedy podotknu, že tam bylo nestandardní množství brain farts, jak by řekli Američané, což můžeme hezky česky přeložit jako mozkové uprdnutí. To největší ale přišlo až v úplném závěru a rozhodně to nebyl žádný "ticháček" ...
Utkání pár vteřin před koncem dospělo do situace, kdy byl stav 86-87. Míč měli domácí a malý domácí Wallace považoval za dobrý nápad najíždět do koše a ze zadní lajny se snažit vyhodit míč ven. Byla z toho poměrně zasloužená ztráta, míč sebral Douglas, který ho podal Palyzovi a ten byl rychle faulován. (Mimochodem tady technický zápis opět lže, protože zisk připsal Palyzovi. Na tyhle chyby jsem poukazoval už v jiném blogu)
Lukáš Palyza šel tedy necelé tři vteřiny před koncem střílet dvě šestky za stavu +1 pro svůj tým. Lukáš je dobrý šestkař. V předchozích utkáních měl postupně 2/2, 6/6, 7/7 a v tomto zápase s Ústím byl do této chvíle také stoprocentní - 5/5. Klíčové ale je, že v téhle situaci by to mělo být úplně jedno, protože tady je prostě naprosto žádoucí si tu bilanci pokazit! Z hlediska Olomoucka by mělo být úplně jedno, jestli ty šestky hází Palyza nebo Dunans, který to má strašidelných 31 procent.
První z šestek je samozřejmě úplně na libovůli střelce, tudíž se předpokládá, že ji dá nebo se o to aspoň bude snažit. Lukáš se o to jistě snažil, ale nedal. Tím spíš ale bylo nutné druhou šestku ...... NEproměnit!!! V případě, že by dal obě, tak by to snad bylo ještě ospravedlnitelné tím, že se nemohlo stát nic horšího, než další prodloužení v případě nějaké šťastné ústecké střely.
Ale tady druhá šestka znamená vedení o dva, což vůbec nic neřeší. Je úplně jedno, jestli vedete o jeden nebo o dva v momentě, kdy soupeři v podstatě nezbývá už nic jiného, než těžká střela za tři bůhvíodkud.
Vašim jediným zájmem by v tu chvíli mělo být soupeřícímu týmu tu střelu ještě více zkomplikovat. Ústí nemělo v tomhle případě timeout, tudíž si po proměněné šestce nemohlo v klidu situaci nakreslit a pak vyhazovat na útočné polovině. Nevím, jestli s tímhle Lukáš nějak kalkuloval, ale i pokud by to tak bylo, stejně jednal naprosto chybně.
Když v takové situaci dáte šestku, tak soupeři dopřejete luxus několika zásadních věcí, které v případě vašeho neúspěchu prostě nemá.
Především je to relativní klid. Soupeřův hráč si vezme míč, postaví se za základní lajnu, rozhlédne se a zhodnotí situaci. Za celou tuhle dobu neběží čas a ještě pět dalších vteřin čas "nepoběží", respektive má ho od rozhodčích k dobru na vyhození. To je pět vteřin za lajnou a dejme tomu dvě tři, než seberu míč po propadnutí síťkou a dojdu za čáru. V nejlepším případě je to sedm vteřin navíc na nějakou akci, kterou soupeři darujete. On se basketbal totiž hraje i v případě, že je míč v zámezí. Hráči v poli se například mohou clonit, což je v takové situaci, kdy máte jednu nahrávku, maximálně jeden dva driblinky a střelu dost klíčové.
Pokud bych šestku nedal, pak nic z toho soupeři nedopřeju. Hráč doskočí v naprosté většině případů čelem ke svému koši, tedy zády k jeho útočné polovině. Čas se rozeběhne v momentě, kdy se dotkne míče. Neví, co se děje za jeho zády, kde se pohybují jeho spoluhráči, kde jsou obránci. Na nějaké odclonění není čas. Jediné, co maximálně může, je otočit se a za zhruba dvě vteřiny udělat jeden dva driblinky směrem k půlce a vystřelit nějakou hail mary, jejíž naděje na úspěch je naprosto minimální. Pokud ji náhodou dá, pak ať je hrdinou, to už je prostě smůla. Ve stech dalších případů ji nepromění. Ale je 99,9procentní šance, že ta střela nedoletí ke koši, v lepším případě snad trefí desku.
Už jen ten detail, že v momentě, kdy šestku dám, tak nechám na rozhodnutí soupeře, kdo bude míč z autu vyhazovat, je úplně zbytečný hazard. Pokud ji nedám, celá poslední akce je na tom, kdo doskočil. Což vůbec nemusí být zdatný driblér, tím méně pak šikovný střelec.
Pokud by navíc soupeř měl v tomhle případě ještě timeout, tak se proměněná šestka mění z velké chyby na totální sabotáž vlastního týmu. Ale to se v tomhle případě nestalo, takže to necháme být.
Kdo to neviděl, tak asi už pochopil, že Palyza šestku dal. Nevím, jestli ho k tomu vedlo vědomí toho, že domácí už nemají timeout, nebo nad tím nepřemýšlel, nebo prostě honil vlastní statistiky (pevně věřím, že poslední možnost to nebyla). Takhle zkušený hráč ale MUSÍ takovou situaci vyhodnotit jinak. Tedy správně. A kdyby náhodou zamýšlel něco jiného, pak je tu trenér, který ho musí důrazně upozornit, že je nutné druhou šestku minout, což bude znamenat naší jistou výhru. Nevím, jestli to v tomhle případě Bengo neudělal, ale někde na lince trenér - hráč prostě došlo ke zkratu.
Takže to bylo +2 pro Olomoucko a Ústí vyhazovalo zpoza lajny necelé tři vteřiny do konce. Švejcar si vzal míč, poodběhl v zámezí trochu doprava (další luxus, který při doskočeném míči tým nemá), viděl relativně volného Wallace na půlce, přihrál mu, Amík udělal otočku, dva rychlé driblinky, obklopen třemi hráči vystřelil ..... a byl na něj písknutý faul při střelbě.
Ten faul udělal Lukáš Palyza. Nechci a ani nemůžu hodnotit, jestli to faul opravdu byl, protože z tvcom se to pochopitelně jednoznačně prokázat nedá. Wallace navíc byl ke kameře bokem, možná spíš zády. Nade vší pochybnost ale je, že Lukáš dal rozhodčímu příležitost to fouknout, což Mára Vondráček udělal. Bylo to od Lukáše úplně zbytečné šáhnutí, protože před Wallacem byl s nataženýma rukama vysoký Douglas, za ním ho ještě obtežoval Močnik a ta střela by téměř jistě maximálně nafackovala nějakému nepozornému podavači míčů.
Takhle z toho byl faul, tři šestky, Wallace všechny dal a i když si Olomoucko stihlo po tajmu ještě vypracovat velmi slušnou příležitost, byla z toho darovaná výhra Ústí nad Labem.
A nic z toho by se nestalo, kdyby Lukáš Palyza úmyslně nedal tu poslední šestku.
Zůstává snad jenom otázka, jestli je eticky správné zahazovat úmyslně trestné hody? Dobře tedy. A je eticky správné úmyslně faulovat? Protože té možnosti dvou trestných hodů předcházel úmyslný faul. Obojí je snad z hlediska vyššího principu mravního zajímavou otázkou, ale tu už se dostáváme do výsostných vod filozofie, zcela mimo realitu basketbalových pravidel. Ta totiž oboje umožňují. A pokud hrajete 45 minut vyrovnaný zápas v nejvyšší soutěži, pak není nic špatného v samotném závěru využít pravidel k tomu, abyste ten zápas dotáhli do vítězného konce.
Jen je potřeba u toho trochu přemýšlet ......
Případná diskuse na facebookovém profilu Crunchtimu.
Comentários