Nymburští baskeťáci v úterý večer vstoupili do další sezony evropských pohárů, potřetí v takzvané "Lize mistrů". (Budu ten název dávat do uvozovek, jak je rok dlouhý, ačkoliv proti soutěži jako takové nic nemám) A stejně jako loni úvodní zápas prohráli. Přesto bych k nim s dovolením nebyl kritický a tady je pár důvodů proč:
Už dopředu se vědělo, že Nymburk bude poměrně zásadně oslaben. Zranění nepustila do hry Lawrence a Davise, po hráčské rošádě se k týmu ještě nepřipojil Wright. Nymburk tak k evropskému zápasu odjel v deseti lidech, prakticky ale spíše v osmi, protože mladý Filip Novotný zatím sbírá spíše zkušenosti než minuty a Brodnik je označován jako záskok, čemuž také odpovídala jeho role a výkon v zápase.
Pokud k tomu připočteme i to, že Nymburk měl přece jen kvůli reprezentačním povinnostem řady svých hráčů znatelnou sekeru na začátku přípravy, pak se daly nějaké herní nedokonalosti očekávat.
Z personálních absencí se na papíře jevila jako nejzásadnější nepřítomnost Davise. Je to nejvyšší hráč na soupisce, kde v podstatě s výjimkou Bendy chybí další klasický centr. A to si ještě myslím, že Petr je klasický centr jen s velkým přimhouřením očí, je mu 36 a je po poměrně vážném zranění (přesto měl zejména v obraně několik vynikajícíh momentů). Martinu Peterkovi je nejlépe na trojce a Martin Kříž sice má buldočí povahu a pod košem mentalitu pivota, ale proti atletickým vysokým centrům soupeře mu přeci jen chybí centimetry.
S touhle dírou v sestavě se ale nakonec Nymburk popasoval překvapivě dobře. Na můj vkus tam sice bylo o něco více dopíchnutých košů a útočných doskoků, než by asi být mělo, ale statistiky tvrdí, že Nymburk měl 17 útočných doskoků (soupeř 14) a 47 doskoků celkem (soupeř 44). Z druhých šancí dal Nymburk 17 bodů (soupeř 15) a zpod koše to bylo na body 24:24. Těžko tedy tvrdit, že by Středočeši prohráli zápas pod košem, naopak, přes očividnou výškovou nevýhodu se s tím popasovali víc než se ctí.
Paradoxně jako daleko klíčovější se ukázala nepřítomnost Lawrence, protože oba zbývající rozehrávači Smith a Vyoral byli při nejlepším špatní. Komentátor O2 sice na začátku přenosu říkal, že Smith je podobný loňskému Rayovi nejenom číslem na dresu, ale po skončení zápasu mám pocit, že ta nula je to jediné, co ho s loňskou hvězdou ligy spojuje. Nevadila by mi ani tak nijak zářivá úspěšnost střelby, ale především hrozná pasivita. Přišlo mi, že kdykoliv má Smith míč, tak není a ani se nesnaží být něčím nebezpečný. Chybělo tam nějaké napíchnutí obrany, aby se otevřely pozice pro střelce zvenku, sám si pozici skoro nevytvořil, neříkal si o fauly. Jeho jediná světlá chvilka přišla až ve 26. minutě, kdy konečně agresivně zleva najel do postavené obrany a úspěšně zakončil a chvilku poté po chybě Pavla Pumprly zastavil rychlý protiútok Dijonu a jasné dva body. Na rozehrávače základní sestavy dost chabá vizitka.
Tomáš Vyoral pak byl přesně to samé v bleděmodrém. Je taky potřeba aby byl aktivnější a působil nebezpečněji. Oba nymburští rozehrávači měli dohromady tři asistence, naproti tomu nakupili šest ztrát. A někdy to byly opravdu lajdácké situace. Předpokládám, že pro domácí byla zábavná zejména sekvence ve druhé čtvrtině, kdy nejprve Smitr naivně nahrával Bohačíkovi, což soupeř vystihl a dal snadné dva body (v zápise je to chybně uvedené jako Bočiho ztráta), po timeoutu s míčem zakopl a přišel o něj, po vystřídání pak Vyoral na půlce ztratil míč a soupeře zastavil jen za cenu úmyslného faulu a o chvilku později jím dirigovaný útok nestihl do 24 vteřin zakončení. Moc pěkné.
Amielovi tak v podstatě nezbývalo, než dost času hrát se sestavou Bohačík, Hruban, Pumprla, Kříž a Peterka. Což nakonec není zase takový problém, protože Bohačík rozhodně s míčem umí. Na své kované rozehrávače se ale Nymburk včera spolehnout nemohl a zejména v případě Smithe doufám, že je to především proto, že ještě není s týmem sehraný.
Druhou příčinou nymburské porážky byl rozdílný bodový přísun z laviček (40:23). A to zejména díky Holstonovi a Chassangovi. Právě Holston, nejmenší hráč na hřišti (a možná jeden z nejmenších lidí v hale) nakonec svojí střeleckou show v závěru vyrovnaný zápas rozhodl. Z nymburské lavičky hrál zejména v prvním poločase dobře Peterka a rozhodně nic nelze vytýkat ani Pumprlovi, což je ale především výtečný obránce (4 zisky) a body jsou od něj spíše vítaným bonusem.
Nymburk ale 35 minut vůbec nehrál špatně. Až na chvilkové lapsy, které postihnou každý tým, dobře bránil, nutil soupeře do těžkých střel, nenechal je dávat jednoduché koše a zdálo se, že spolu hráči v obraně výborně komunikují. Což se tak někdy uděje, když neměníte každý rok půlku týmu, že ... Zrovna tak tam bylo několik velmi pěkných kombinací v útoku, ačkoliv celkové procento střelby není nijak skvělé a některé nedané šoupáky (Kříž, Hruban, Peterka) mohou mrzet. Rozmrzelý ale ze hry Nymburka nejsem.
Navíc je jasné, že především Vojta Hruban už dorostl do formátu hráče, který umí táhnout tým a rozhodovat zápasy (a ne nutně jen v Nymburce, stačí se podívat na reprezentaci v Bosně), i když včera teda zrovna nakonec nic nerozhodnul ... v menší míře to platí i pro Bočiho. Hlavně na obrané půlce je pak maximální spoleh na Krojce i Pampiho. Je příjemné, když má nejlepší český tým zároveň takhle kvalitní českou kostru, což v minulosti nebývalo samozřejmostí... A to pořád nezmiňuji Peterku, Bendu a Vyorala.
Nymburk včera prohrál o 11 bodů. Průběh hry tomu ale neodpovídal a Nymburk nemusí panikařit. Jednak v základní skupině "Ligy mistrů" chybí odehrát ještě dlouhých 13 zápasů, jednak kompletní a sehraný Nymburk má rozhodně vyšší kvalitu než Dijon. O tom jsem přesvědčen.
Pouze si nemohu odpustit jednu poznámku. Před úterním zápasem jsem si přečetl, že "po úspěchu v předchozích sezonách, kdy jsme se dostali do play off, se musíme snažit to potvrdit a určitě budeme chtít postoupit co nejdále". K první části tohohle citátu bych rád podotkl, že loňská sezona v Evropě nebyl úspěch, ale zklamání jako kráva a tohle přemalovávání na růžovo mě štve. Je jasný, že za úspěch se dá při správném výkladu označit ledacos (viz. třeba aktuální interpretace některých výsledků voleb), ale v tomto případě to neobstojí. Nymburk loni měl potenciál celou soutěž vyhrát a nebýt toho kolapsu v závěru s AEK (které nakonec celou soutěž vyhrály!!!), tak jsme se mohli konečně dočkat skvělé pohárové jízdy. Postup ze skupiny byl jen povinností.
S druhou částí citátu už nemám problém. Nymburk má jistojistě kvalitu i letos, "Liga mistrů" je určitě schůdná navzdory nepochybně kvalitním týmům a Středočeši by si rozhodně neměli alibisticky klást malé cíle. Bylo by pěkné, kdyby se český basketbal dočkal za rok před premiérovou účastí na Mistrovství světa i premiérového velkého výsledku v evropském poháru. Potenciál tady, myslím, je.
Dnes navečer vstoupí do "Ligy mistrů" i Opava, na což jsem zvědavý snad ještě více. Moc šancí ji nedávám, ale rád se budu mýlit, málokterý tým je mi svou filozofií tak sympatický.