top of page
  • Obrázek autoracrunchtime3

Nymburská připosranost a pád



Ta věc na úvodní fotce je zřícená lávka v Nymburce. Přišlo mi, že se to sem hodí.


Původně jsem ani neměl v úmyslu něco o dnešním zápase českého permanentního mistra psát. Ale to, co jsem viděl, mi nedá, abych se ve zkratce nevyjádřil.


Jestliže jsem minulý týden zmínil, že přes porážku (svým způsobem ospravedlnitelnou) ve Francii, tam bylo dost pozitivních signálů, tak po dnešku bych rád upozornil na několik věcí, které rozhodně veškerý optimismus krotí.


Průběh zápasu nebudu tentokrát nijak popisovat. Většina z vás ho viděla a kdo ho neviděl, tak by se měl podívat ze záznamu. Myslím, že pro nezaujatého diváka to byla docela pěkná podívaná. Pro zaujatého diváka (tedy v ideálním světě každého fanouška českého basketu) to bylo o něco horší.


Jen rychle - Nymburk si po první půli zasloužil prohrávat asi o 30, pak to otočil, pak zase hodně prohrával, aby to znovu dotáhl a pak se posral v závěru zápasu, prvního prodloužení i druhého prodloužení.


Takže rovnou k té připosranosti. Když chcete vyhrávat basketbalové zápasy v dobré soutěži proti dobrým týmům musíte být odvážní, věřit si a snažit se zakončovat agresivně. Nebát se prostě nějaké čepice, to je součást hry. Jenže Nymburk byl dneska pod košem soupeře úplně paralyzovaný. Tolik nedaných šoupáků z bedny, nedůrazných a alibistických zakončení prostě nemohlo projít.


Berte ta čísla s rezervou, ale pokud to podle fibáckého shot chart počítám dobře, tak tam vidím 24 nedaných střel z těsné blízkosti koše! A to tam ještě není zaznamený nájezd Martina Kříže z konce normální hrací doby, kdy si za stavu +2 a na konci střeleckého limitu měl po dobrém úniku v pozici těsně pod košem jít agresivně pro faul, i když by třeba šestky nedal (což je - upřímně - velmi pravděpodobné) nebo by to nikdo nepískl, ale pořád je to lepší varianta než nesmyslně alibistická nahrávka na Bendu, která pochopitelně vyústila ve ztrátu a faul na nejlepšího střelce hostů, což znamenalo laciné vyrovnání ze šestek, aniž by Řekové vůbec museli v útoku něco odehrát.


A symbolicky hned v prvním útoku prodloužení se ukázkově podělal po pěkném nájezdu Lawrence. Sakra, vždyť v jednom momentu dokonce Peterka z rychlého protiútoku koš sice dal, ale bylo to potom, co polekaný ze svojí volné pozice udělal kroky, které mu rozhodčí velkoryse odpustili.


Nymburk je tým, který má něco odehráno, na nezkušenost se nemůže vymlouvat, a musí být SEBEVĚDOMÝ!.


Tohle je prostě hrozná, hrozná, hrozná škoda. Jistě - Řekové pod košem bránili dobře, nevypouštěli souboje, ale nymburští do toho prostě pod košem musí jít vostřejc. Tak dostanu blok, no a co?! Však ono se to neposere. A rozhodčí se dneska večer nebáli fauly písknout, toho bylo potřeba využít.


Když už jsme u těch faulů. Kdysi byl v Nymburce trenér, jehož heslem bylo "No ísy báskyt". To není tak špatná rada. Když už fauluju, tak mám faulovat tak, aby soupeř nejenže nedal koš, ale aby ho (pozor, mírná nadsázka) brněly ruce i při následných šestkách. Nymburk místo toho několikrát soupeři dopřál koš s faulem.


Snad bych ani nevyčítal Nymburku to, že si z dálky nechali dát od jednoho hráče sedm trojek a od druhého pět. Několikrát to byly těžké střely přes hráče. Ale totální absenci bojovnosti a soustředění v prvním poločase, to bych si tedy vytknout dovolil.


Rozhodně nemůžeme vyčítat ani Hrubanovi to, že v poslední vteřině hrací doby nedal úplně otevřenou trojku. Vojta v podstatě sám dotáhl Nymburk do hry ve třetí čtvrtině, je to jeho druhý vynikající zápas v řadě na evropské scéně (třetí, počítám-li reprezentační kvalifikaci v Bosně) a momentálně statisticky atakuje ty nejlepší v "Lize mistrů". A předvedl tuhle parádu.


To, že hráč nedá, to se prostě stává. A Vojta si měl důvod věřit. Však se taky po vystřelení trochu předčasně radoval, což mi připomnělo tenhle legendární moment z NBA.



Dovedu pochopit některé ztráty, dovedu pochopit únavu po dvojitém prodloužením, dovedu pochopit, když to tam nepadá, ale pokud prohraju kvůli tomu, že se bojím vyhrát, tak to je k nepochopení.


Pořád ještě nehoří. Zbývá 12 zápasů. Jenže minulý týden jsem psal v podstatě to samé, s tím rozdílem, že to číslo bylo o jeden zápas vyšší. Do nekonečna to psát nepůjde. Za týden je už výhra nutnost, přes to nejede vlak.


Jo, Smith mi znovu přišel nepoužitelný. Wright je ještě v době hájení, ale taky bych čekal víc.

0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
Post: Blog2_Post
bottom of page