Jsem moc rád, že jsem se ve své předpovědi ohledně opavských šancí v premiérovém utkání "Ligy mistrů" mýlil. Tenhle tým prostě potrvrzuje, že kromě talentu, basketbalového IQ a výborného koučinku má i koule a charakter.
Byl to zápas dvou rozdílných poločasů.
Jsou to už taková tradiční očekávání u mladých družstev nebo sportovců, která/kteří zažívají svou premiéru v některé vyšší soutěži. Že budou nervozní, že budou ustrašení, že se projeví nezkušenost, že budou panikařit ... ani prd vážení! Opava na Nanterre vlítla, jako kdyby to byly třeba Poděbrady (sorry, lázně) v poháru. Francouzi, kteří si asi neodpustili malé podceněníčko, vypadali přesně tak, jak měla vypadat Opava - zaskočeně, ustrašeně, nezkušeně.
V první čtvrtině měla Opava střelbu 69 procent, hosté pět ztrát proti jedné opavské a bylo z toho dvouciferné vedení domácích. Jasně, že to nebylo všechno zalité sluncem. Bylo tam na domácí straně pár chyb pramenících z přemotivovanosti a snahy jít hodně rychle dopředu. Sem tam se tam objevila díra (spíš kráter) v obraně, což plynulo z občasného riskantního zdvojování, někdy možná malinko neuváženého, které ale celkově fungovalo a působilo v útoku Francouzů dost chaos. Na druhou stranu Frantíci po překonání opavské obrany dovedli nezřídka zapařit i jasné situace a celkově někdy působili trochu kopytoidním dojmem.
Ta velmi aktivní opavská obrana si samozřejmě vyžaduje extra velké fyzické nasazení. Takže jsme viděli nadstandardní počet žádostí o střídání. Ale to je to, co trenéři chtějí a není v tom žádná ostuda: "Jezdi tam pět minut po prdeli, nešetři se a pak si půjdeš na chvíli odpočinout. Na hřiště se určitě dostaneš zpátky". Petr Czudek už v první desetiminutovce poslal na palubovku deset hráčů, aniž by se to nějak zásadně projevilo na kvalitě hry. To je ohromný luxus a je to opravdu obdivuhodné u týmu, který je celý poskládaný jen z českých plejerů.
Opava dopředu avizovala, že soupeř má výškovou a atletickou převahu, ale možná bude slabší při střelbě z dálky. Tudíž to dost často řešila zónou, mnohdy jsme viděli rozestavení 1-3-1 a víceméně to zafungovalo. Úspěšnost Nanterre za tři na úrovni 25 procent není nic, o čem by Francouzi psali domů.
Navíc, tak jako v případě včerejšího Nymburka, i Opava se s výškovým deficitem popasovala zdatně. Na doskoky vyhrála 37:31, na útočné 12:9, pouze na body zpod koše prohrála 30:40. Tam se ale dost projevilo občasné nepohlídání sbíhajících hráčů z křídel ve druhém poločase, kdy asi přece jen docházely fyzické síly.
Do poločasu pochopitelně Opavě úspěšnost střelby spadla, konkrétně na 53 procent (hosté 46), ale byla pořád jen na třech ztrátách (hosté 9) a v koeficientu užitečnosti vedla 59:30.
Druhá půle ale byla o něčem úplně jiném a právě v ní, dle mého skromného názoru, ukázali opavští velký charakter.
Nanterre evidentně dostalo v šatně kartáč, jejich hráči byli trochu soustředěnější a náskok se hodně rychle ztenčoval. K tomu se na straně Opavy začaly objevovat evidentně větší fyzické potíže, pomalu také problémy s fauly a rovněž trochu té očekávané paniky. Zkraje druhého poločasu jsme tak mohli vidět některé rychlé a nepřipravené střely (Šiřina, Gniadek), pak dvě zbytečné Šiřinovy ztráty a také už zmiňované nedostatky zejména v zónové obraně, kterou sice Francouzi nerozstříleli, jak se někdy zónám stává, ale párkrát ji zvládli pěkně rozebrat do jednoduchého šoupáku.
Ale Opava ANI JEDNOU nepustila hosty do vedení. Jejich jednu dlouhou šňůru zastavil výborným nájezdem Šiřina, který tohle musí jako jednoznačně nejzkušenější hráč Slezanů dělat. Když tým nutně potřebuje koš, je tam od toho on. Ať už ho má dát sám, nebo ho někomu připravit. A zvlášť v závěru se skutečně k velkému výkonu rozehrál, s přehledem najížděl do obrany Nanterre a dělal správná rozhodnutí, zda vystřelit, nebo někomu podat míč. Nakonec byl podle statistik nejužitečnější hráč zápasu a byl nejlepší i v diskutabilní kategorii +/-.
Opava prohrála třetí čtvrtinu o devět bodů, měla v ní deset (!!!) ztrát a hosté po 30 minutách už měli lepší procento střelby. A stejně jim to k ničemu nebylo ... Opava se nenechala rozhodit ani několika spornými rozhodnutími rozhodčích (upřímně, opravdu špatné byly ale jen jedny neodpískané kroky), ani výrazně horší střelbou a ani tím, když hosté dotáhli na rozdíl jediného bodu. Ano, pro nezaujatého diváka nebyl asi zvlášť druhý poločas oslavou basketbalu, ale Opava v něm ukázala úžasný charakter (já vím, už jsem to říkal, ale nemůžu si pomoct).
Opava ve svém premiérovém evropském utkání proti favorizovanému soupeři nikdy neprohrávala a přesně 39:25 minuty strávila ve vedení. Za mně - nečekané a impresivní.
Netuším, jestli Opava má šanci ze skupiny postoupit (dobře, pořád si myslím, že spíš ne), ale jsem si jistý, že když bude hrát vždycky s takovým nasazením jako dnes, tak jí nikdo nebude vyčítat vůbec nic. Čert vem chyby v obraně nebo zbytečné ztráty.
Tenhle tým nepřestává udivovat. Výborná práce!