Je to hotová věc. Basket se dnes večer opět dostane do hlavní zpravodajského relace TV Nova. Jedinou otázkou zůstává, jestli to bude už před upoutávkou na další díl Ordinace, nebo až po ní.
Dozvuky senzačního výkonu fotbalové Slavie na Camp Nou projely v médiích včera, takže je teď spousta prostoru dát opět na malou chvilku šanci basketbaslu. Příležitost je ideální - Tomáš Satoranský, české basketbalové zjevení, v noci tak trochu nečekaně dosáhl na svůj osobní a tím pádem rovnou i český střelecký rekord ve slavné NBA. K 27 bodům při velmi efektivní střelbě (13/10, trojky 5/4) přidal nádavkem osm asistencí (podle některých zdrojů devět), sedm doskoků a v neposlední řadě byl hlavním faktorem toho, že Bulls konečně neodvařili výrazné vedení, dotáhli zápas do úspěšného konce a vezou z Atlanty cenné vítězství.
Takhle aktuálně vypadá tabulka nejlepších Satyho výkonů v každé jednotlivé sezoně:
V další pěti dnech hrají Bulls jen jeden zápas a tak mají příležitost se trochu srovnat a naladit se na výrazně jinou notu, než kterou předváděli v prvních osmi zápasech sezony. Třeba na tu, kterou zahráli v Atlantě.
Bulls i Hawks měli před vzájemným soubojem relativně stejnou startovní pozici, protože oba týmy den před tím hrály zápas. Rozdíl byl ale v tom, že Atlanta ten zápas hrála doma a vyhrála nad Spurs, zatímco Bulls hráli taky doma (což je v tomto případě nevýhoda, když musíte pak letět do Atlanty) a - jak bylo zatím jejich nedobrým zvykem - ztratili dvouciferné vedení a podlehli Lakers. Psychická i fyzická pohoda tedy měla být rozhodně na straně Atlanty.
Nestalo se. Hawks se nikdy nedostali do hry. Tomáš Satoranský byl jedním z hlavních důvodů. Možná jsem přitom nebyl jediný, kdo měl z toho zápasu obavy. Důvodem byl Trae Young, malý rychlý a velmi šikovný rozehrávač Hawks, od kterého si navíc nemůžete odstoupit, protože umí tohle:
Tomáš má proti němu výškovou převahu, ale ta bývá v rychlostních soubojích spíše na škodu. Přece máme ještě v čerstvé paměti zápas s Indianou, kdy Satyho (a vlastně celé Bulls bez výjimky) rozebral na prvočísla Brogdon.
Proti Atlantě to ale byl úplně jiný příběh. Saty a jeho spoluhráči byli na Younga dobře připravení. Trenérský tým evidentně u videa udělal dobrou práci. Trae nemá rád, když se na něj hraje fyzicky. Nesmíte ho zkrátka nechat v útoku moc "vyšívat" a hrát si s míčem, hledat si místo na střelu (které může být kdekoliv) nebo cestičku na nájezd do koše (která může vést kudykoliv).
Young se trápil tak moc, že skončil s devíti body při střelbě 12/3, z trojky měl krásný čistý průstřel 8/0. Abychom pochopili, jak těžké je udržet Younga na takových číslech, pak se musíme podívat do statistik, kde zjistíme, že jednociferný zápas (pokud nepočítáme souboj s Miami, kde se na začátku zranil) měl naposledy v lednu, to znamená před 39 zápasy! A letos zatím dosud nejméně nastřílel 25 bodů.
Samozřejmě, že Tomáš na něm nepracoval sám (a navíc nebránil jenom Younga), to ani zdaleka ne, ale rozhodně u něj byl nejčastěji na začátku zápasu a měl hlavní zásluhu na tom, že se do něj Trae vůbec nedostal. A protože Young je mozkem Atlanty, bylo to jedním z důvodů, proč ten zápas od startu nabral směr "Windy City".
Saty si je svého výkonu na obranné polovině dobře vědom, protože ráno se na FB CrunchTimu pozastavil nad tím, že u prvního příspěvku k jeho výkonu žádná zmínka o jeho defenzivě nepadla :-)
Berme předchozí řádky jako malou nápravu.
Vlastně si vybavuju jen dva momenty, kdy Saty při obraně Younga propadl. Jednou to bylo za už rozhodnutého stavu, kdy v útoku před tím naopak Saty obešel Younga a zasmečoval. Ztráta koncentrace v takové situaci pak asi tolik nebolí. Podruhé to bylo před koncem první půle, kdy od Younga odešel a nechal ho vystřelit úplně volnou trojku, kterou Trae naštěstí nedal. Komentátor přenosu se dokonce důrazně tázal "Where did Satoranský go?!". Já bych ale řekl, že v tomhle případě to byl spíš problém komunikace a Saty nejspíš čekal, že Younga přebere Markkanen. No a navíc se na tuhle chybičku rychle zapomnělo, protože v následujícím útoku dal Saty trojku s poločasovou sirénou, tudíž i tento moment vyzněl jasně v jeho prospěch.
Dá se s úspěchem předpokládat, že Saty si je dobře vědom i svého dobrého výkonu na útočné polovině. Že bude v tomto zápase něco jinak naznačila už druhá minuta, kdy Tomáš předribloval celé hřiště a nekompromisně najel proti Youngovi do koše. Nebyla to smeč, nebylo to nic efektního, ale proti mnohem menšímu rozehrávači to bylo nesmírně efektivní. A je to něco, co by měl Tomáš se svou výškou praktikovat častěji. Bulls potřebují, aby Saty hrozil i zakončením a soupeři s takovou variantou museli počítat.
Často se totiž můžete dočíst, že Saty je "unselfish to a fault", tedy že Saty je tak nesobecký, až je to na škodu. Tomášovou hlavní předností sice je organizování útoku a vytváření pozic pro ostatní, ale chtít být občas sám trochu nebezpečný směrem ke koši rozhodně nemůže uškodit. Méně přechozených střeleckých pozic a příležitostí k napíchnutí obrany nikoho neurazí.
Možná že tím trochu nenápadným nájezdem v úvodu z Tomáše spadla nějaká deka, protože další body dal po střele ze střední vzdálenosti (ačkoliv před ní trochu váhal) a pak bezpečně proměňoval i trojky, které v posledních letech tolik zlepšil. Momentálně je v jejich úspěšnosti v první desítce celé NBA. Pěkný "bělošský" bank-shot floater (nebo co to bylo) a již zmiňovaná smeč byly trešničkami na několikapatrovém dortu. Saty byl vynikající a nedalo se to přehlédnout.
Takhle ho ohodnotil server Pippen Ain´t Easy (připomínám, že A+ je ekvivalentem české jedničky s hvězdičkou):
A teď z té horší stránky. Byl to pořád jen jeden zápas. Bulls jsou aktuálně s bilancí 3-6 na jedenáctém místě ve Východní konferenci, což je hlouběji, než by jistě chtěli být. Výhra nevýhra, zatím je tahle sezona pořád hodně rozpačitá.
Ovšem proti Atlantě jsme viděli, jaký potenciál ten tým má. Určitě nebude vyhrávat pořád o 20 bodů, ale je v něm tolik talentu, že dovede předvádět lepší basket, než se dosud dělo. Víc týmovosti v útoku i obraně, trochu upravené rotace (Kornet hrál jen 6,5 minuty, hurá) a u některých hráčů lepší výběr střeleckých pozic, to by měly být základní ingredience k tomu, aby Bulls zahájili útok na pozice, kam podle papírových předpokladů patří - totiž na play-off.
Saty by měl být jedním z klíčů, které dveře vyřazovacích soubojů odemknou.
Yorumlar