top of page
  • Obrázek autoracrunchtime3

Tak hlasoval CrunchTime



S koncem dlouhodobé hrací části KNBL teprve začíná ta pravá zábava. Jednak je potřeba oddělit zrno od plev v epických (doufejme) play-off bitvách, o kterých si budou s posvátnou úctou vyprávět mnohé budoucí generace. A také je potřeba ocenit individuality. Už počtrnácté jsou tak rozdělovány vavříny v rámci ankety Hvězdy Kooperativa NBL. Hodnotí se v ní nejlepší muži základní části + nadstavby v několika kategoriích.


Kdo může hlasovat? Tři zástupci každého klubu (hlavní trenér, kapitán, generální manažer), zástupci ALK a odborní basketbaloví novináři.


Letos dostal možnost přispět svými hlasy i CrunchTime. Hádám, že to z našeho blogýsku dělá odborné basketbalové médium. Ještě před tím, než v euforii náš obsah zpoplatníme a nechutně zbohatneme, tak především poděkujeme za důvěru. Vážíme si toho.


Jak říká pavoučí komiksový hrdina - s velkou mocí přichází velká zodpovědnost. Tímto heslem se řídíme i my. V redakci jsme dva. Interní hlasování by tedy mohlo potenciálně vést k patovému výsledku, proto jsem se zodpovědně rozhodl, že bude nejlepší k tomu Honzu vůbec nepouštět. Koneckonců jednou jsem šéfredaktor (!), že jo, tak proč toho nevyužít. Důkladně jsem se zamyslel, porovnal všechny možné i nemožné parametry, odhlasoval podle nejlepšího vědomí a svědomí, dokonce jsem stihl hlasy poslat před uzávěrkou a teď vám tady krátce osvětlím, jak a proč jsem hlasoval.


MVP


Hned zkraje důležitá poznámka, kterou stejně každý zná – MVP není cena pro nejlepšího, ale pro nejužitečnějšího hráče soutěže. Je dobré na to myslet.


Zároveň ale není dobré řídit se striktně podle koeficientu užitečnosti. Pokud by to tak bylo, nebylo by ani potřeba žádné hlasování, že … Koeficient může být dobrým vodítkem, ale skrývají se v něm mnohá úskalí. Tak například nejužitečnějším hráčem soutěže se podle něj letos stal Torin Damon Dorn. Jenže ten zaprvé nastoupil v pouhých 18 zápasech (druhý Markusson jich má dvakrát tolik) a zadruhé hrál za Jindřichův Hradec a při pohledu na jeho postavení v tabulce se nabízí otázka, jak moc Dornovy výkony nakonec užitečné byly.


Z výše zmíněných důvodů jsem Dorna ze svého výběru vyřadil a příliš nad tím neváhal. Bez výčitek jsem škrtnul také Kubu Petráše a to především proto, že jsem věděl, že na něj přijde řada jinde. Ještě důležitejší ale je, že není ani nejužitěčnějším hráčem Kolína. Ve výběru nezůstal rovněž Jerrick Harding. Hráči Nymburka jsou v této kategorii svým způsobem diskriminovaní, protože vzhledem k síle a šíři kádru nemají dost prostoru ukázat, že jsou skutečně nenahraditelní. Harding má letos v průměru 22,2 minuty na zápas. Z prvních 30 hráčů podle koeficientu užitečnosti má pouze jeden jiný plejer stejně nízkou minutáž – a to je Colbey Roos – jak jinak – z Nymburka. Kvůli nízkému počtu zápasů není ve hře ani děčínský Ty Nichols.


Ve hře o titul MVP tak reálně zůstali tito hráči – Markusson, Autrey, Číž, Vyoral, Mangas, Mickelson. Ano, letos se do užšího výběru nedostal Jakub Šiřina, a to především proto, že pro něj platí stejně jako u Petráše to, že nebyl nejužitečnějším hráčem ani ve svém týmu.


Pro Pardubice musí být šesté místo zklamáním a tím pádem by bylo obtížné hlasovat pro Tomáše Vyorala. Když navíc srovnáme jeho poslední dvě sezony (loni v základní části bodový průměr 19,8, v nadstavbě 19,1 vs. letošních 16,1 a 13, dolů šel i v doskocích a užitečnosti, mírně si polepšil jen v asistencích), tak mu dát hlas nejde, ačkoliv zůstává dál výraznou postavou KNBL.


Mickelson je podle mě reálně jeden z top hráčů KNBL, ale hlas pro něj by byl obtížně ospravedlnitelný. Mangas, Číž, Autrey i Markusson odehráli víc zápasů, Mickelson z nich má navíc nejnižší minutový průměr (24,7), druhý nejnižší bodový průměr z celé první desítky neužitečnějších hráčů (14,2) a v žádném ukazateli nevyniká tak výrazně jako třeba Markusson.


Oříšek je Adam Číž. Loňský vítěz MVP si vesměs udržel vysoký standard. Jenže zatímco byl loni Kolín příjemným překvapením soutěže, letos už tenhle faktor nehrál takovou roli. Obecně je složité takové ocenění obhájit. Když se člověk začne vrtat v číslech, není těžké si najít několik argumentů, proč volit jinak, „aby to furt nedostával ten samej“. Tím jsem se nechtěl nechat strhnout, ale přesto nemůžu přehlédnout třeba výrazné meziroční zhoršení střelecké úspěšnosti v nadstavbové části (18,1 bodu vs 15,2; 45,4% za dva body vs 36,4%; 32,2% za tři vs 29,4%, 90% šestky vs 71,2%). No a taky nemůžu pominout, že loni Kolín skončil s přehledem třetí, zatímco letos do poslední minuty bojoval o výhodu domácího prostředí v prvním kole play-off. Číž byl letos opět nejužitečnějším českým hráčem domácí soutěže, ale do TOP 3 v hlasování MVP se u mě prostě nevešel hlavně proto, že si loni nastavil laťku hrozně vysoko. Je to fér? Možná ne, ale už se stalo.


Mangas. Nejlepší skórer KNBL. Tím nemyslím jen průměrným počtem bodů (nejlepší mezi hráči, kteří odehráli alespoň 20 zápasů), ale především svým mentálním nastavením. USK skončilo sice „až“ na sedmém místě, ale nemůžu se zbavit pocitu, že bez Mangase by dost možná byla skupina A1 bez Sov. A jednoduše nemůžu ignorovat nejlepšího střelce soutěže, který navíc odehrál všechny zápasy.


Markusson. Jackpot, který Opava trefila. Jasný lídr v doskocích, druhý v úspěšnosti dvoubodové střelby, navzdory své výšce to není slabina na čáře trestného hodu, druhý v blocích a především problém, který musí řešit každý soupeř. Navíc je to přesně typ hráče, který Opavě chyběl. V mém světě je tohle definice užitečného hráče. A pokud se jako přednost počítá i to, že hráč může hrát, pak je potřeba říct, že Markusson letos Opavě nechyběl ani jednou.


Jedna věc se ale o Markussonovi říct nedá. Je velmi důležitým, v mnoha ohledech klíčovým hráčem Opavy. Ale nedá se říct, že by ji táhnul. Naproti tomu Lamb Autrey táhnul Ústí nad Labem. Bez něj by ten tým v žádném případě nebojoval o první čtyřku. Je to srdce týmu, prakticky nesleze ze hřiště (druhý v odehraných minutách v celé soutěži) a i když si i on vybere slabší chvilky, tak má za sebou velmi silnou sezonu. Z pohledu koeficientu užitečnosti dokonce svoji nejsilnější v kariéře. Do toho připočtěme, že patřil do TOP 10 v bodech, doskocích, asistencích i získaných míčích a zjistíme, že toho opravdu pro týmový úspěch nemohl udělat o mnoho více.


Moje hlasy:

1. Autrey

2. Markusson

3. Mangas


Hráč s největším zlepšením


Proti usilovnémi brainstormingu při vybírání MVP bylo tohle doslova za odměnu. Kdykoliv a kdekoliv bude tvrdit, že tahle cena je Jakuba Petráše a to o několik koňských délek.


Prosté srovnání sezon:

Loni: 6,6 bodu na zápas, 5,5 doskoku, 0,5 asistence, 2,1 získaného faulu, 53,9% šestky, 9,8 užitečnosti, 16,1 minuty na zápas

Letos: 14,7 bodu, 9,9 doskoku, 1,9 asistence, 4,3 získaného faulu, 63,4% šestky, 21,5 užitečnost, 30,1 minuty na zápas


Petráš nejenom, že zaznamenal výrazné zlepšení, ale zařadil se mezi absolutní elitu soutěže. Tady fakt není o čem.


Moje hlasy:

1. Petráš

2. Škranc

3. Bálint


Nejlepší trenér


Ani tady nebudu dlouho vandrovat kolem horké kaše. Opavská krize na začátku letošního kalendářního roku mohla paradoxně v této anketě prospět Petru Czudkovi, protože ten při ní na lavičce nebyl. Klasický czudkovský rukopis je na tom týmu pořád vidět, má systém, umí reagovat na výpadek některého hráče, nepanikaří a výsledkem je to, že opět jde do play-off z druhého místa a má v kapse výhru nad Nymburkem (dokonce dvě, ale ta pohárová se pro účely této ankety nepočítá).


Moje hlasy:

1. Czudek

2. Růžička

3. Šotnar


Nejlepší pětky ročníku 2021/22


Bez omezení národnosti:


Rozehrávač: Číž

Křídlo: Mangas, Autrey

Pivot: Markusson, Mickelson


Česká pětka:


Rozehrávač: Číž

Křídlo: Hruban, Matěj Svoboda

Pivot: Pecka, Pomikálek


Zahraniční pětka:


Rozehrávač: Harding

Křídlo: Mangas, Autrey

Pivot: Markusson, Mickelson


Jenom rychlé vysvětlení. V tomto případě je NUTNÉ hlasovat pro jednoho rozehrávače, dvě křídla a dva pivoty. Nemůžete být kreativní a říct si, že budete hrát s malou sestavou, protože je rok 2022 a už to dávno není považováno za výstřednost. Navíc se musíte řídit rozepsáním pozic na oficiálním webu NBL. Což může být opravdu problém.


Fakt by neškodilo v tomto případě trochu více flexibility, trvat na dvou pivotech je archaismus. Projevuje se to zejména u české sestavy, kde mě to nutí vynechat Tomáše Vyorala, což mi kroutí palce u nohou, protože to není správně. Jenže Vyo je na webu NBL veden pouze jako R, a já mám místo jen na jedno R a to musí být Číž. Přitom jsem přesvědčen o tom, že by nikoho neuráželo, kdybych do své imaginární sestavy napsal Vyorala na pozici dvě. Jenže pozice dvě už tady není určená pro R, ale pro K a s tím se fakt nedá nic dělat.


To je jen takové drobné povzdechnutí na závěr.


P.S.: Kdyby se mnou někdo chtěl polemizovat, že takhle to být nemělo, měl tam být ten a né tamten, tak je to zbytečné. Uzávěrka byla v sobotu večer. Už to nejde vzít zpět. Polemika už nic nezmění. Můžete mi ale docela obyčejně vynadat. To je možné celoročně.


OM

0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
Post: Blog2_Post
bottom of page