Podle staré pověry hrozí každému, kdo má na konci roku dluhy, v tom novém bída s nouzí. To je špatné, protože vám stále dlužím pravidelné měsíční ceny CrunchTime. Tímto textem s obrázky sice dluh umořím, ale kdo ví, jestli to není pozdě. Pokud se vám tedy bude někdy začátkem jara zdát, že se flákám a nic nepíšu, vysvětlení bude patrně jednoduché - zřejmě mě odstřihli od elektřiny a internetu.
NEJPŘÍNOSNĚJŠÍ HRÁČ MĚSÍCE PROSINCE: LUKÁŠ PALYZA
V prosinci neexistovala jiná možnost. Vítěz obléká dres Olomoucka, což je mančaft, který poslední měsíc roku odehrál s bilancí 5-0, a to navzdory tomu, že hrál třikrát venku a doma měl Děčín a Pardubice (které smetl o 21, respektive o 23 bodů).
A Lukáš Palyza v prosinci předvedl tohle:
- v Ostravě 24 bodů, užitečnost 30
- v Brně 22 bodů, užitečnost 26
- s Děčínem 22 bodů, užitečnost 27
- na USK 22 bodů, užitečnost 30
- a aby toho nebylo málo, proti Pardubicím na konci prosince 30 bodů, užitečnost 40 (by mě zajímalo, co u Palyzů přidávají do bramborového salátu ...)
To máme za prosinec průměr 24 bodů, užitečnost 30,6.
Ale ono je to ještě lepší. Za dva střílel Lukáš s úspěšností 53 procent, za tři 58 procent a trestné hody měl 33/30 (91 procent). K tomu přidal průměrně sedm doskoků, skoro pět získaných faulů a sem tam taky někomu nahrál. A jak je pro něj tradiční, tak téměř neztrácel balony - za těch pět zápasů měl dohromady čtyři ztráty (ve čtyřech zápasech po jedné, v jednom žádnou). To navíc vynahradil šesti zisky.
A k tomu všemu ještě jako bonus přidal v pohárovém zápase v Ostravě 29 bodů s užitečností 36!!!
Tomu říkám spolehlivost. Vyrovnanost. Kvalita.
V dalších týmech není nikdo, kdo by se Palyzovi v prosinci vyrovnal (z jeho spoluhráčů by snad připadal v úvahu Douglas). Ačkoliv je potřeba aspoň zmínit, že statisticky výborný prosinec odehrál například i svitavský veterán Pavel Slezák (ale například jeho třicetibodový výkon přišel vniveč v prohraném zápase proti Pardubicím).
SVĚTLO NA KONCI TUNELU: MATĚJ SVOBODA
"Matěje Svobody je škoda". To je věta, která mě v souvislosti s tímto hráčem v posledních letech nejčastěji napadne.
Matěj byl bezpochyby považován za jeden z největších talentů českého basketu bezprostředně po roce 2010 a dál. Prošel všemi úrovněmi juniorských reprezentací a rozhodně v nich byl vidět. Jen on sám může posoudit, nakolik pro něj bylo prospěšné angažmá v Nymburce. Sám za sebe bych řekl, že právě Svoboda je zářným příkladem toho, že při rozvoji talentu některých mladých hráčů mají (nebo v lepším případě měli) na Tyršáku své nemalé problémy.
Přechod do dospělého basketu (což platí obecně ve všech sportech) má svá uskálí i pro ty největší talenty.
Nevím, jestli si před pěti lety Matěj představoval, že bude ve svých 22 letech ve Svitavách. Spíše asi ne. V Daytonu to nevyšlo a letní titulky "Basketbalové Svitavy vítají posilu z NCAA" pak vyznívaly dílem poněkud směšně, dílem poněkud hořce.
Nicméně - pokud Matěj měl skončit v české lize a svoji kariéru nakopnout, pak se mi takhle z odstupu zdá, že pro něj moc lepších míst než Svitavy není. Ten tým má "ksicht" (a to bez ohledu na to, že se mu daří i výsledkově), Růžička je rozhodně kvalitní trenér a Tuři využívají naprosto ukázkovou kombinaci cizinců, zkušených hráčů a velmi nadějného mládí, přičemž té poslední skupině se nebojí dávat velký prostor. Matěj sice už není klasický příklad "nadějného mládí" (tímto se omlouvám všem dvaadvacetiletým, kteří si ještě myslí na NBA), ale pořád má kariéru před sebou.
Je pro něj tedy k nezaplacení, že mu Růžička pořád dává poměrně velké minuty, které dost možná neodpovídají předváděným výkonům. Matěj na začátku sezony tápal, z větší dálky nemohl trefit ani stodolu a co hůř, nebyl tam vidět žádný progres. Naopak. Přelom listopadu a prosince byl statisticky vyloženě směšný.
Poslední tři utkání ale přišel obrat k lepšímu. Nejprve to byl slušný zápas doma s USK (13 bodů, 8 doskoků, ale taky pro hráče s jeho rukou šílené šestky 10/5), pak televizní utkání s Pardubicema a 22 bodů (při střelbě 13/8 a šestky 5/4) a nakonec velmi hezký příspěvek k domácí popravě Opavy v podobě 20 bodů (střelba 9/6, šestky 8/7).
Ve 14 úvodních zápasech soutěže Matěj ani jednou nedal přes 20 bodů, ani jednou neměl rating 20. Proti Pardubicím a Opavě se přes 20 dostal v obou kategoriích.
Já ho pořád považuju za střelce a u nich často bývá problém především v hlavě (šestky na 62 procentech by toho mohly být dobrým příkladem). Pokud jsou jeho poslední dva zápasy signálem, že se Matěj z krize dostává, pak je to opravdu dobrá zpráva. Já mu fandím, což se k jeho smůle projeví jen tím, že mu udělím tuto cenu, která je naprosto k ničemu.
PŘEKVAPENÍ MĚSÍCE: ZDENĚK NEHYBA
Já jsem byl v první řadě překvapený, že Brno zvládlo po tom ostudném listopadovém úpadku vyhrát v prosinci dva zápasy. A když se divám na statistiky utkání proti Ostravě a USK, tak mě to prostě trkne - s Ostravou Nehyba za 18 minut 16 bodů (4/4 trojky, rating 16), s USK za 23 minut 16 bodů (rating taky 16).
Nikoho nepřekvapí, že brněnské statistiky většinou ovládají tamní amíci, protože kdyby to tak nebylo, moc parády by pod Špilasem s basketem neudělali. Ale když se tam ve dvou vítězných zápasech objeví statistický zápis od hráče formátu Nehyby (a tady to může být i absence mého basketbalového rozhledu, nicméně já o něm fakt skoro nic nevěděl), člověka to trkne.
Nehyba je borec, který má letos 4,5 bodu na zápas, v žádném jiném případě se nedostal v nastřílených bodech do dvouciferných čísel, v ratingu se mu to povedlo jednou (11 proti Kolínu). V sedmi případech byl s užitečností v plusu, v devíti případech v mínusu!
A přitom se jako hráč pohybuje v lize už čtvrtou sezonu, přičemž jeho průměrný rating byl nejprve -2,6, poté 1,5 a loni hezky pěkná nula. Ano, u hráče takového typu skutečně překvapí, pokud dvěma výbornými zápasy přispěje zásadním dílem k tomu, že jeho tým má už jen velmi malou pravděpodobnost finiše na posledním fleku. Good job, Nehyba.
PRŮSER MĚSÍCE: OBSAZENÍ DOVEDNOSTNÍCH SOUTĚŽÍ PŘI ALL-STAR GAME
Omluva do Ostravy, která je žhavým kandidátem, ale zatím zůstane místo v její virtální poličce na trofeje prázdné (moc bych se ale nedivil, pokud by šlo jen o měsíční odklad).
Průser měsíce letos získá systém nominací na dovedností soutěže v all-star game, respektive jeho neprůhlednost. Vše jsem k tomu už napsal tady.
A po uplynulém víkendu si dovolím ještě jednu poznámku, tak trochu pod čarou - chválím záměr s turnajem 1-on-1, ale myslím, že to stačilo. Tohle snad opravdu nemůže nikoho bavit.
PROBUZENÍ MĚSÍCE: BK OLOMOUCKO
Víceméně bych mohl napsat "viz. nejpřínosnější hráč".
Ale jen pro pořádek: Z bilance 5-6 se Olomoucko dostalo v prosinci na bilanci 10-6 a dělené čtvrté místo. V procentuální úspěšnost střelby si polepšilo ze čtvrtého na druhé místo. V trojkách ze třetího na první. V šestkách ze sedmého na páté. V asistencích ze čtvrtého na třetí. Ve ztrátách ze třetího na páté. A zlepšilo i doskoky.
Vyhrálo v poháru v Ostravě.
A Dunans v prosinci nezahodil v KNBL ani jedu šestku (což je vzhledem k jeho padesátiprocentní bilanci malý vánoční zázrak).
Uvidíme, jak dopadne zítřejší zápas v Opavě, ale Olomoucko teď šlape nejlépe z celé soutěže, Nymburk nevyjímaje.
VÝKON MĚSÍCE: ROBERT LANDA
Byly tři možnosti. Duo Palyza + Douglas v zápase proti Pardubicím, Slezák proti Pardubicím nebo Landa. Olomoucko už toho dostalo dost, Slezákův výkon nestačil na výhru, takže je z toho logicky cenné individuální ocenění pro veterána Boba.
Robert se v "krásném" zápase proti Brnu (skóre 69:63, divácké orgie) blýsk triple-doublem, což v české lize skutečně není všední záležitost. Se 13 body byl spolu s Kroutilem nejlepším střelcem svého týmu (to opět něco říká o celkové úrovni zápasu), k tomu přidal deset doskoků a 12 získaných faulů. Na to všechno mu stačilo jen něco málo přes 22 minut! Rating 30 je hodnota, na kterou se Landa dostal naposledy 13. října 2012, tedy před víc než šesti lety.
Děčín zápas vyválčil a já si myslím, že tohle je přesně ten typ utkání, který Bobovi sedí a tady to potvrdil.
A než budete pištět, že získané fauly se do bilance triple-double nepočítají, tak vám s radostí říkám, že já je tam počítám.
POHÁROVÝ VÝKON MĚSÍCE: MARTIN KOLÁŘ
Jestli bylo v osmifinále poháru nějaké překvapení, tak je to výhra Hradce na Ústím. A nejlepším střelcem domácích byl se 17 body dvacetiletý Martin Kolář, který přidal ještě sedm doskoků.
Kolář je juniorský reprezentant, který by v ideálním případě už měl být hodně vidět i v nejvyšší soutěži. To zatím příliš neplatí, ačkoliv v Hradci by mu nemělo nic bránit v rozletu. Je to celé jen na něm.
Každý podobný výkon proti týmu z KNBL mu tak může pomoci hlavně psychicky. V nejvyšší soutěži zatím nikdy 17 bodů nedal, rating 18 by byl také jeho maximem.
Jen houšť.
Comments