Vítám vás u historicky prvního rozdělování měsíčních cen CrunchTime. Mají několik specifik.
V první řadě nemají v podstatě žádnou cenu. Nejenom, že fyzicky neexistují, ale nerozhoduje o nich nikdo jiný, než JÁ. Těžko to tedy nazývat odbornou porotou, která by tomuto ocenění dodala nějakou kredibilitu. Jde zkrátka o moji libovůli. Budu se ale snažit být maximálně objektivní a každou svou volbu zdůvodním. Pokud nebudete s něčím souhlasit (a to si pište, že nebudete), pak máte jen minimum možností jak můj názor zvrátit. Jste-li schopný hacker, pak vaše šance stoupají.
Kategorie nejsou pevně stanovené. Pokud mě během měsíce napadne při sledování nějakého zápasu cena, kterou by si konkrétní hráč zasloužil, pak ji prostě v následujícím měsíci vyhlásím. A stejně jednoduše, jako se mohou jednotlivé kategorie objevovat, mohou také mizet. A znovu se objevovat.
Nikdy nevyhlásím nejlepší akcii konkrétního měsíce. Důvod je zřejmý. Ani zdaleka nevidím každou minutu každého zápasu. Naopak, z každého kola sám koukám maximálně na dvě utkání. Proto vedle obecného přehledu hodně pracuji se statistikami. V tomhle mi ale ČBF nejde moc na ruku, protože si například na jejich stránkách nemůžu vyfiltrovat užitečnost hráčů třeba jen za listopad. Pokud to někde jde, pak bych prosil o radu, takovou informaci vyvažuji zlatem. Zatím to řeším pomoci excelu, ale není to pohodlné a zabírá to čas.
Absolutně ignoruju evropské pohárové zápasy a reprezentaci. Jde čistě o českou ligu a český pohár.
Není pro mě rozhodující, že někdo vede ligy v užitečnosti. Pro tento účel to z něj nedělá automaticky nejužitečnějšího hráče.
Časové rozpětí jednoho měsíce není pevně určené. Například následující ceny nejsou striktně jen za říjen, ale je tam započítáno i první kolo, které se hrálo v září.
A nakonec - nikde není psáno, že to budu tvořit každý měsíc. Slibuju, že se budu snažit. Ale mám u toho skřížený nohy ...
P.S.: Tato cena sice fyzicky neexistuje, ale jsem si jistý, že kdyby existovala, pak by vypadala lépe než to, co teď pravidelně dostává Nymburk za výhru v lize. A to i v případě, že bych ji vyřezal rybičkou z březové kůry, uplácal levou rukou z plastelíny nebo ji slepil za pomoci krepáku a mucholapky.
Takový krásný pohár měla liga dříve. Zavzpomínejme si nostalgicky alespoň tímto obrázkem, když jsou dneska ty Dušičky:
NEJPŘÍNOSNĚJŠÍ HRÁČ MĚSÍCE ŘÍJNA: REGINALD KEELY
První cena jde do zatáčky na Vídeň. Při pohledu na tabulku je zřejmé, že nejvýše od svojí předpokládané pozice je právě Brno. Bilance 3-3 je příjemným překvapením a kdyby je na Folče nepotopil Mareš v posledním útoku, pak by to bylo ještě lepší. Ani při porážkách navíc Brno nikde totálně nevybouchlo a v podstatě je zřejmé, že se při současné formě a projevu Hradce nemusí bát posledního místa.
A hlavní příčinou toho je Reginald Keely. Takhle mají podle mě vypadat statistiky zahraniční posily. Lehce pod 30 minut na zápas, téměř 16 bodů, třetí nejvyšší užitečnost v lize. Pátý v úspěšnosti za dva mezi hráči, kteří mají alespoň 50 pokusů, osmý pokud limit snížíme na 40 pokusů. Trojky nad 45 procenty (18. mezi těmi, kteří vystřelili aspoň desetkrát). Pátý v lize v získaných faulech. Druhý v získaných míčích!
A především totální naprostá vyrovnanost výkonů. Jeho bodový příspěvek se ve všech zápasech pohyboval mezi 14 až 17 body. Užitečnost mezi 19 až 29.
Právě vyrovnanost je jeho největším plusem proti Autrey Lambovi, který sice vede ligu v užitečnosti, ale v posledním zápase zaznamenal jen čtyři body s užitečností 9. Pod 10 bodů dal taky doma s Ostravou. Jeho statistiky jsou výrazně ovlivněny explozí v prvních dvou zápasech, ačkoliv například úspěšnost střelby je u něj fantastická. Brněnské výkony mě ale překvapují víc než momentální pohoda Děčína, proto dostává Keely přednost.
Dwayne Benjamin z Pardubic si jakoukoliv šanci odstřelil v domácím výbuchu právě proti Děčínu. V takovém zápase od klíčového hráče chci rozhodně víc než osm bodů a užitečnost dva.
SVĚTLO NA KONCI TUNELU: LADISLAV PECKA
Tato cena by asi obecně byla známější jako Cena útěchy, případně mě ještě napadá Štěstí v neštěstí. Je to zkrátka hráč, který podává dobré výkony v týmu, který dobré výkony rozhodně nepodává. Obecně si myslím, že takové ocenění by měl získávat prioritně mladý hráč. Což, jak vidno, porušíme hned v prvním měsíci.
V Hradci Králové momentálně žádné světlo na konci tunelu nesvítí (pokud bych se nějak hodně krkolomně neukecal do Koláře). Kolín je bizarní tým. Walton v posledních pěti zápasech měl dvakrát užitečnost přes 40 a třikrát pod 10! Ve Svitavách dal za 20 minut jeden bod. Purifoy skončil v užitečnosti dvakrát na nule a jednou v mínusu. Pajovič je na tom podobně. Jediní trochu vyrovnaní jsou s přimhouřením očí Machač a Thompson. Ale ve zbytku je to prostě tak, že když hraje Kolín blbě, hrají blbě skoro všichni. A to je přímo proti definici světla na konci tunelu.
Tomu tak nakonec nejlépe odpovídá Pecka. Ústí má rozhodně vyšší ambice než být 2-5. Hraje blbě. Pecka ale v posledních třech zápasech už srovnal alespoň střelbu za dva, trojky jsou pořád hrozný. Od čtvrtého zápasu už svůj bodový příděl zvyšuje, v posledním televizním zápase s Hradcem navíc odehrál svůj nejlepší zápas letos a zapsal si double-double. Já vím, je to Hradec, ale pro zvýšení sebevědomí to postačí. A pokud Ústí chce výš, je bezpodmínečně nutné, aby začal Láďa dominovat. Z tohohle úhlu ten zápas s Hradcem byl světlem na konci tunelu.
PŘEKVAPENÍ MĚSÍCE: RADEK FARSKÝ
Druhá cena do Šalingradu a tady není moc co vysvětlovat. Není mu ani 20, hraje přes 20 minut na zápas, je pátý v trojkové úspěšnosti a až na výbuch s Pardubicemi neodehrál špatný zápas. Pomineme-li pět ztrát proti Olomoucku, kde ale měl 4/4 trojky. Stabilní člen rotace prozatimního největšího překvapení ligy. A stalo se to takzvaně "out of nowhere", protože loni hrál jen první ligu.
PRŮSER MĚSÍCE: KRÁLOVSKY ŠPATNÁ OBRANA SOKOLŮ
Původně jsem přemýšlel, že bych to dal Šteffelovi, ale on hraje konstantně blbě už možná několik let, takže mu dám tak akorát pokoj.
Dostanou to Královští Sokoli, a to především za svoji opravdu hroznou obranu. Průměr 100 obdržených bodů na zápas nemají jen proto, že posledně hráli s Ústím, které taky rozhodně neprožívá svoje MVP období. Navíc tento přímý souboj o poslední místo prohráli a bilance 0-7 už vypadá hrozivě. Zvlášť s přihlédnutím k tomu, že další už mají alespoň dvě výhry.
Vyhrát jakýkoliv z dalších třech zápasů bude velmi obtížné. Kádr, jak už jsem popsal v některém z předchozích blogů, nemá kde brát. A navíc mám takový pocit, že není úplně jasno v tom, kdo to tam doopravdy trénuje. Na hřišti to tedy v první řadě vypadá, že to nikdo moc netrénuje ...
BUDÍČEK MĚSÍCE: PAVEL GRUNT
Tato cena by měla být spíš ve smyslu zlepšení od minulého měsíce, ale protože žádný minulý měsíc nebyl, uděláme to v rámci jednoho měsíce. A jelikož Grunt hrál na konci září a v první polovině října extrémně blbě, tak se měl opravdu od čeho odrážet. A udělal to ve velkém stylu v zápase v Pardubicích, kdy skončil s 18 body, 10 doskoky a užitečností 25, což byl jeden z hlavních faktorů překvapivé výhry Děčína.
Relativně dobrý výkon podal i potom proti USK, kde skončil v dvouciferných číslech jak ve střelbě, tak v užitečnosti.
Takže si to shrňme: v prvních pěti zápasech měl Grunt nejvyšší užitečnost osm, v posledních dvou zápasech byl dvakrát dvouciferný. Stejné je to s body. Zároveň měl za poslední dva zápasy více doskoků, než v prvních pěti utkáních dohromady. Platí to i pro získané fauly. Dal dokonce dvě trojky, v prvních pěti zápasech ani jednu. A jako bonus neztratil proti Pardubicím a USK ani jeden balon, což se mu předtím v žádném zápase nepovedlo.
VÝKON MĚSÍCE: ANTHONY WALTON
Letos byly zatím v lize pouze dva zápasy, kdy měl hráč užitečnost více než 40. Oba má na kontě Walton a bylo to ve dvou po sobě jdoucích utkáních. Tato sekvence mu tuto cenu vynesla, ačkoliv to orámoval výkony v jiných zápasech, za které by se měl stydět.
Nicméně oba zmiňované výkony jsou zatím jediné letošní výhry Kolína. Walton v těch utkáních dal dohromady 56 bodů, měl 16 (!) získaných míčů a jen pět ztrát, K tomu 14 doskoků, 11 asistencí a deset získaných faulů.
Přemýšlel jsem ještě o Palyzových 34 bodech v Děčíně, ale Olomoucko tenhle zápas jasně prohrálo, čímž taková varianta padla.
HACK-A-SHAQ MĚSÍCE: THOMAS DUNANS
Tady máme příklad kategorie, kterou bychom mohli nazvat klouzavou. Příští měsíc tu nemusí být.
Předpokládám, že basketbalovým fanouškům nemusím říkat, co je to hack-a-shaq strategie. V krátkosti - uplatňujete ji na hráče, který má tak špatné šestky, že se vyplatí ho faulovat už na začátku útoku, jenom proto, aby šel házet. Protože má třeba z trestných hodů panickou hrůzu nebo notoricky dřevěnou ruku.
A v říjnu se rozhodně vyplatilo faulovat Dunanse. To je úkaz nad moje chápání. Dunans je totiž v úspěšnost střelby za tři body třetí z celé ligy z hráčů, kteří vystřelili alespoň 15 pokusů. Má výtečnou bilanci 24/13! A za dva je zrovna tak třetí (ačkoliv tam samozřejmě hrají svůj podíl smeče a šoupáky). Ovšem jak ukazují trojky, střílet umí. Jak takový hráč může mít 17/5 ze šestek, což není ani 30 procent je jednoduše záhada. Ze všech hráčů, kteří stříleli aspoň jednu šestku, je Dunans pátý nejhorší. Pokud nastavíme limit na 10 šestek, pak je jasně nejhorší asi o 30 parníků. Předposlední Robert Landa má úspěšnost 46 procent.
Dunans to může brát jako takovou protiváhu za svoje vedení v Kooperativa faktoru.
Tak to je pro říjen vše, ceny jsou putovní a já předpokládám, že v listopadu se budou stěhovat jinam. Kromě Hradce.
Hlasitě nesouhlasit můžete tady.
Comments