top of page
Obrázek autoracrunchtime3

"The North has spoken" aneb konec jedné dynastie

Aktualizováno: 17. 6. 2019



Jednu věc si ujasněme hned na začátku - pokud by Golden State Warriors neměli ve finále tak ukrutnou smůlu na zranění, Raptors by titul nevyhráli. Tečka.


Na takové věci se ale historie neptá. Historii zajímají konečné výsledky a historické zápisy. Jedním takovým je i první titul pro Toronto Raptors a kanadský tým vůbec.


Titul naprosto zasloužený.


Tady je několik důvodů proč:


1) Masai Ujiri


Možná je trochu paradoxní, že za prvním titulem kanadského týmu v typicky americké soutěží stojí Nigerijec, ale tak už svět funguje. Masai Ujiri se jako prezident basketbalových operací Toronta Raptors stal legendou. Letošní sezona byla v jeho podání jedna velká exhibice neortodoxního myšlení a manažerských postupů, plná zprvu zpochybňovaných rozhodnutí, která se posléze ukázala jako bezmála geniální.



Pojďme rok zpátky. Toronto - jak bylo jejich dobrým zvykem - vyletělo v play-off s týmem vedeným LeBronem Jamesem. Jejich kouč Dwane Casey byl ale vyhlášen trenérem roku v celé NBA. Co udělal Ujiri? Caseyho vyhodil a na jeho místo povýšil Nicka Nurse, který do té doby v nejlepší lize světa nikdy jako hlavní trenér nepůsobil.


Tím se Ujiri ale pouze rozehříval. Miláčkem davů v Torontu byl dlouhé roky DeMar DeRozan. Ty roky byly dokonce tak dlouhé, že to z něj udělalo nejdéle sloužícího Raptora a DeRozan dával sám najevo, že by rád v Torontu zůstal až do konce svých basketbalových dní. Byl zároveň nejlepším kamarádem prvního rozehrávače Raptors Kylea Lowryho. Co udělal Ujiri? DeRozana svázal do uzlíčku s rakouskou rozhlednou a vytrejdoval ho do San Antonia za "3 and D" specialistu Dannyho Greena a superhvězdu Kawhiho Leonarda, který ovšem rok nehrál a navíc dával víc než jasně najevo, že v létě roku 2019, až mu skončí smlouva, odejde do LA. Mnozí to ukřivděně brali jako obětování nejlepšího hráče Raptors za roční pronájem jednoho extrémně talentovaného, ale zároveň výjimečně nečitelného člověka.


Ani v zimě se Ujiri nedržel zpátky, když z Memphisu přivedl zkušeného Marca Gasola, o němž ale bylo obecně souzeno, že má to nejlepší za sebou.


Ujiri hrál vabank.


2) Kawhi Leonard


Teď už asi v Toronto není jediného člověka, který by Ujirimu akvizici Leonarda vyčítal. Kawhi se včera večer stal jedním ze tří hráčů, kteří získali finálové MVP ve dvou různých týmech (LeBron a Kareem).


- odehrál jednu z nejlepších vyřazovacích částí, co basketbal pamatuje.

- jeho vítězná střela proti Philly se stala ikonickým momentem pro další generace.

- jedna sezona mu stačila na to, aby se stal nejlepším hráčem Raptors v historii.

- v Kanadě je za boha - nemalá část malých Kanaďánků pravděpodobně v příštích měsících dostane jméno Kawhi.


Kawhi během pěti let ukončil už druhou dynastii. Po stárnoucích a v té době poměrně nefunkčních Heat si tentokrát vyšlápl na jeden z nejlepších týmů v dějinách.


Toronto k němu v průběhu sezony přistupovalo opatrně. Na spoustu zápasů dostal volno, po prosezeném roce ho chtěli šetřit. Vyplatilo se. Kawhi, přestože se spekulovalo o zranění nohy, byl v play-off nezastavitelný.


Jeho bodový průměr se ve vyřazovací části dostal nad 30 bodů. Celkem jich dal 732. Víc jich v jednom play-off zaznamenali jen LeBron James a jistý pán jménem Jordan. Není to samozřejmě jen o útoku. Patří mezi nejlepší obránce na světě, k tomu zapisoval přes devět doskoků na zápas a navíc ten člověk nemá vůbec žádné emoce. Je to chodící slovníkový výklad pojmu "cold blooded".


Spurs ho možná chtěli tím trejdem do mrazivého Toronta trochu vytrestat, ale kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp.



Nikdo na světě neví, co Kawhi v létě udělá. Jenže on je teď v pozici, kdy si může dělat absolutně, co chce. Jestli přece jen odejde do LA, stejně si neumím představit, že by na něj příští rok někdo v Torontu byť jen slabě zapískal.


3) Nick Nurse


Nurse sice asi v konkurenci Budenholzera a Riverse titul trenéra roku za základní část nezíská, ale jelikož se dá předpokládat, že z něj v tuhle chvíli ještě táhne potitulové šampaňské, tak je mu to nejspíš srdečně jedno.


Nurse předvedl v průběhu sezony a play-off speciálně několik tahů, které Raptors k titulu nasměrovaly.


- Dal od začátku sezony důvěru Siakamovi, který se mu odvděčil tím, že se za pár dní stane hráčem s největším zlepšením v letošní sezoně.


- Nebál se experimentovat. Jeho základní sestava pro play-off (Kawhi, Green, Lowry, Siakam, Gasol) například odehrála před tím dohromady 161 minut, tedy méně než čtyři zápasy.


- Ve finále východní konference totálně překoučoval Budenholzera, jeho zeď proti Giannisovi byla hlavním faktorem postupu do finále.


- Proti Warriors zastavoval Curryho nezřídka obranou box-and-1, což je vlastně zóna čtyř lidí kolem šestky, přičemž pátý člověk honí soupeřova nejlepšího střelce pokud možno od lajny k lajně. Ideálně se to dá použít v případě, že tím jedním hráčem je elitní snajpr a ti další čtyři jsou střelecky neškodné lopaty. Tato v NBA nevídaná strategie vzbudila napříč NBA nebývalý rozruch, protože box-and-1 se používá maximálně na mistrákách středoškolských týmů.



- Uměl pracovat s hráči z lavičky. VanVleet začal během finále nastupovat na začátek druhého poločasu, protože fungoval jako Curryho kryptonit. Nurse výborně využíval předností Gasola i Ibaky a zároveň maximálně eliminoval jejich nedostatky. V jejich případě speciálně reagoval na vývoj hry, což se vyplatilo v tom, že tahle dvojčlenná sestava dlouhých (za pomoci Siakama) jasně přehrála pod košem pivoty GSW. Nebál se osekat minuty nevyrovnanému Powellovi. Většinu času tak pracoval jen se sedmi hráči, ale přitom se vůbec nezdálo, že by byl někdo nějak urvaný.


Ten zbytečný timeout v závěru pátého finálového zápasu teď už asi nikdo řešit nebude ...


4) Vyrovnanost kádru


Paradoxně, přestože se mohli Raptors spolehnout jen na sedm hráčů, to byli oni, kdo si vzal za své heslo Strenght in Numbers.


V každém vyhraném zápase se k Leonardovi připojil někdo jiný.


První zápas: exploze Pascala Siakama na 32 bodů, Kawhi 23, Gasol 20, ve dvouciferných číslech bylo pět hráčů Toronta. Na straně GSW jen Curry, Klay a těsně s deseti body Draymond.


Třetí zápas: Každý člen základní sestavy Raptors dal minimálně 17 bodů, k tomu byl ve dvouciderných číslech ještě VanVleet. Ibaka senzační v obraně, šest bloků. U GSW Curry 47, Green 17 a Iggy 11.


Čtvrtý zápas: Ibaka 20 bodů, Kawhi vládl ve druhé půli, dal celkem 36 a měl 0 ztrát. Nejvíc minut z Toronta ale odehrál Siakam s 19 body.


Šestý zápas: Lowry (26) ovládl první poločas, VanVleet (22) ovládl druhý. K tomu ale přidal Siakam 26 a Kawhi 22. GSW tak byl k ničemu naprostý bodový výpadek Dannyho Greena.


Raptors zkrátka mělo širší a vyrovnanější kádr a beze zbytku toho využilo. Ano, GSW mělo velké problémy se zraněními. Ale byla to jejich cesta, kterou si zvolili, když se rozhodli pro Duranta. Když chcete mít čtyři superhvězdy, je jasné, že musíte sekat do lavičky. Nemůžete prostě mít všechno. Samozřejmě, pořád tam byl Iggy a DMC, ale v momentě, kdy se vám zraní Durant A JEŠTĚ Klay, tak jste najednou v prdeli, protože celá strategie založená na maximálním spacingu, kdy soupeři musí těsně hlídat tři hráče, je najednou v tahu. Curry toho pak má logicky plný brejle. Ale to je risk, se kterým jste do toho šli. Doteď vycházel. Teď nevyšel. To je život.


5) Hlad po vítězství


Tohle už je trochu abstraktní pojem. Ovšem Raptors ve finále jednoznačně působili jako soustředěnější tým.


Pat Riley svého času přišel s teorií "Disease of More". Ve stručnosti to znamená, že úspěch je jen prvním krokem k sebedestrukci. Zkrátka že každý další titul je těžší získat, protože priority hráčů se mění a soustředí se víc na sebe. Každý chce větší roli, víc peněz, víc slávy. Nefungují už tolik jako tým a nedělají takové ty malé ale důležité věci, které jsou pro zisk titulu potřeba.


Warriors letos působili mnohem zranitelněji než v předchozích letech. Prakticky od začátku sezony se spekulovalo, že Durant po ní odejde pryč, pravděpodobně do NYK. Tohle napětí vygradovalo do nechvalně známé slovní přestřelky s Greenem během zápasu s Clippers a pak i po zápasy do šatny, kdy Durantovi Draymond řekl, že je sráč a Warriors ho nepotřebují.



A vlastně to začalo už na loňských oslavách titulu, kdy Meyers nešťastně "vtipkoval", že Curry si supermax kontrakt zaslouží, protože je v GSW od začátku, zatímco Durant ne. A moderátor tomu tehdy nasadil korunu, když v následujícím rozhovoru ještě řekl, že si stoupne k Durantovi, aby si ho ještě užil, než příští rok odejde.



V průběhu play-off byl pak očividně zpruzenej Klay, když se nedostal ani do jednoho ze třech All-NBA týmů. To mimo jiné znamenalo, že v následujícím vyjednávání o kontraktu přišel o možnost získat navíc 40 milionů dolarů. Kromě protáhlého ksichtu na to pak reagoval poznámkou "It takes more than couple all-NBA guys to get to five straigth finals".



No a navíc Warriors už musí řešit, jak přistoupí k Draymondovi, kterému končí kontrakt příští rok. A Green to dobře ví.


Tohle všechno a k tomu ta frustrace z kupících se zranění se samozřejmě do hry promítá. Ve výsledku se pak stane to, že Warriors ani v jednom zápasu neměli méně ztrát než Raptors. Nebo se to klidně promítne i do toho, že nejdominantnější tým posledních sezon nevyhraje ve finále ani jeden ze tří domácích zápasů. Už jenom tento jeden samotný fakt stačí k tomu, abychom mohli říct, že Raptors vyhráli zaslouženě.


Warriors vypadali často nefunkčně. V historii NBA je několik podobných případů. Nemusíme chodit moc daleko. Když v roce 2014 Heat po dvou titulech v řadě ve finále jasně padli se Spurs, bylo to už v době, kdy se mluvilo o tom, že LeBron v létě odejde. A odešel. Nebo o deset let dříve, kdy Detroit Pistons šokovali trojnásobné vítěze Lakers, což bylo vyvrcholením nesnášenlivosti mezi Kobem a Shaqem. V létě musel Shaq jít.


Raptors byli ve finále lepším, lépe koučovaným, hladovějším a soustředěnejším týmem. Jsou právem šampiony NBA 2018/2019.


A mimochodem - logicky se hodně diskutovalo o roli Stepha Curryho, který sice hraje skvěle, ale v opravdu velkých momentech selhává. Proto taky ani po letošku nemá MVP finále. K tomu snad jen tato televizní grafika před posledním včerejším útokem Warriors, kdy prohrávali o bod:



Do včerejšího zápasu měl Curry v kariéře bilanci 0-7 při střelách, které mohly jeho tým v posledních 20 vteřinách finálových zápasů posunout do vedení.



Po včerejšku to má 0-8.

0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comentários


Post: Blog2_Post
bottom of page