Čtvrtfinále KNBL máme za sebou. Dostali jsme jednu pěknou sedmizápasovou sérii, jeden "pro forma" protest, jeden očekávaný sweep a jeden neočekávaný sweep. V semifinále se potkají Svitavy s Děčínem. A Nymburk na své cestě za dalším titulem překazí úspěšnou sezonu Olomoucku.
Takhle jsem to viděl já:
NEJPŘÍNOSNĚJŠÍ HRÁČ ČTVRTFINÁLE: ROMAN MARKO
Nejlépe to vystihl Láďa Pecka: "Ty jejich kombinace jsou strašně zabijácké. Vteřina a borec visí na obruči, za dva zápasy asi desetkrát. Skoro nic jiného neřešíme, ale Marko je tak výborný rozehrávač a Aiken ví, co má dělat. Podávají si to, my jsme pak psychicky dole a hrozně se nadřeme v útoku".
Ústí to řešilo, řešilo, řešilo, ale nevyřešilo. Roman Marko byl v průběhu čtvrtfinále dirigent v tom nejlepším nefalšovaném slova smyslu. Čistě statisticky vidíme, že během prvních třech zápasů, ve kterých Svitavy nabraly klíčové vedení 3:0, zaznamenal Roman 3 double-doubly, pochopitelně v kombinaci body + asistence. Ve třetím (na palubovce soupeře!) mu chyběl dokonce doskok na triple-double.
Nestatisticky je pak vidět, že Marko má hru pod kontrolou. Zná své spoluhráče, zná soupeře, všechny situace už tisíckrát zažil, rozhoduje se správně.
Hlavní svitavskou zbraní sice možná je široká a vyrovnaná rotace, ale Marko je jejím základním stavebním kamenem.
ZKLAMÁNÍ ČTVRTFINÁLE: BK JIP PARDUBICE
Podruhé v řadě jsem se rozhodl přejmenovat kategorii Průser měsíce. Také v tomto případě by to bylo příliš ostré hodnocení, nicméně - nebylo by možná daleko od pravdy. A ani bychom se nemuseli omezovat na měsíc, ale rovnou na celou sezonu.
Páté místo po základní části. Bilance 0-8 v Evropském poháru. Neúčast ve Final Four českého poháru.
A to hlavní - sweep od Olomoucka ve čtvrtfinále KNBL.
Bavíme se tady o týmu, který byl před sezonou nezřídka pasován na umístění ve finále. Zklamání je ten nejmírnější pojem, kterým se dá letošní výsledek označit.
PŘEKVAPENÍ ČTVRTFINÁLE: JAKUB TŮMA
Série mezi Nymburkem a USK moc pozornosti nepřilákala, zkuste hádat proč ... Ale i tady se dají najít malé hezké příběhy, mezi nimiž nejvíc zaujal ten, který si prožil dvacetiletý Jakub Tůma.
"Ze začátku jsem měl upřímně strach, ale časem jsem zjistil, že se není čeho bát. Některé týmy hrají nátlakovější a agresivnější obranu než ostatní. Proti takovým to bylo zpočátku těžké, ale už si na tuto hru zvykám. Popravdě jsem ani nečekal, že budu již letos dostávat tolik prostoru. Jsem za to rád a snad se to bude jen zlepšovat," řekl Jakub Tůma PŘED ROKEM Litoměřickému deníku na sklonku své první sezony v KNBL.
Letos se o něm na webu USK po prvním zápase čtvrtfinále rozepsal téměř poeticky Michal Šob: "Když Sovám zbyl jako poslední muž na rozehrávce a dozvěděl se, že jej v prvním čtvrtfinále čeká na nymburské palubovce 40minutové peklo nahánění nesmlouvavými obránci mistra, přijal to 20letý Jakub Tůma jako výzvu a kariérní performancí v bodech (23) i užitečnosti (29) při dokonalé palbě z bitevního pole (7/7) i z trestné linie (6/6) spolu s neméně výtečným Michalem Marešem (22, trojky 11/6) po 34 minut notně ztěžoval mistrovi lámání sovích křídel."
Zdá se, že se Jakub Tůma na tempo nejvyšší soutěže adaptuje bez problémů. Ve čtvrtfinále dokonale využil toho, že USK mělo personální krizi a zároveň se od nich nic velkého proti Nymburku nečekalo. V obou zápasech na palubovce Středočechů natočil po 40 minutách (!!!), na Folče pak přidal 37 a 38 minut. K tomu si postupně udělal prakticky ve všech statistických ukazatelích sezonní/kariérní maxima. Byl agresivní a nekecal, když loni říkal, že se není čeho bát - letos se rozhodně nebál. Samozřejmě to mimo jiné v těch čtyřech zápasech přineslo 15 ztrát, ale je mu 20 a hrál 155 minut play-off proti Nymburku, prokrista!
Taky měl 22 asistencí, sedm zisků a 28 získaných faulů (!) - jak říkám, neměl co ztratit, nebál se, mě je to sympatické.
VÝKON ČTVRTFINÁLE: LAMB AUTREY (7. ZÁPAS)
Tady bylo prostě potřeba vybrat někoho z nejsledovanějšího zápasu celého čtvrtfinále. To je ta chvíle, která patří velkým hráčům. Tlak je nejvyšší, v sázce je celá sezona, prostor pro chyby je minimální, čas na reperát není žádný.
Přísně vzato bychom asi ve čtvrtfinálně našli lepší výkony, dokonce i Autreyho zápas č. 2 by mezi ně mohl patřit, ale musíme vnímat, o co se hrálo. O všechno.
Autrey Opavě předvedl, co je hlavní devízou zámořských hráčů - milují tyhle momenty, nepodělají se. Celkem 22 bodů, z toho 12 ve druhém poločase, devět v poslední čtvrtině, včetně sedmi bodů v řadě (pravda, přerušených jednou Zbránkovou šestkou) v posledních třech minutách. Jeden hřebík za druhým.
Game. Set. Match.
Comments