Hraje se. To je to nejdůležitější. Už dva týdny nový ročník Kooperativa NBL běží. Sice trochu kulhavým krokem a po velmi nerovném terénu, ale s vypětím všech sil se pohybuje směrem kupředu. A jelikož čtyři - byť výrazně nekompletní kola - jsou už dostatečně reprezentativním vzorkem, lze se s odstupem podívat na to, které týmy, hráče, viry a zvířata můžeme označit za vítěze dosavadního průběhu nejvyšší české soutěže.
- COVID-19
Po optimistickém prvním odstavci se hodíme zase trochu do klidu. Chca nechca musíme přiznat, že svinskej koronavirus ovlivňuje ligu prakticky od úvodního rozskoku. Nejistota je veliká a to vůbec nebudeme zabrušovat do nějakých epidemiologických prognóz, protože těch jsou tisíce a liší se výrazně, když pokrývají kompletní spektrum od "neškodná chřipečka" přes "španělská chřipka" po "jedenáctá série The Walking Dead".
Nám bohatě stačí vzít v potaz, že už od druhého kola musely být odkládány zápasy a týmy posílané do karantény. Jak na svém FB uvedl ironicky trenér Brna Růžička: "Takhle pozitivní start do sezony jsem ještě nezažil".
OK, Brno mělo několik nakažených hráčů. Karanténa je v takovém případě jasná věc. Ale vemte si třeba Děčín. Tam byl pozitivní jeden člen realizačního týmu. Stejně musel do karantény celý tým, včetně několika mlaďasů. Asi je to tak v pořádku, musí to být, co já vím, nejsem Štěpán Šafránek, meducínu jsem nestudoval. Jen se mi zdá, že tímhle systémem se to za chvíli musí nutně rozsypat celé. Vzhledem k rychlosti šíření budeme za chvíli každý mít někoho blízkého, kdo to měl, má, nebo má někoho jiného blízkého, kdo to měl, má, nebo ... a tak dále.
Nikdo nečekal, že sezona bude klidná, to vůbec ne, ale ta rychlost s jakou to udeřilo, je šokující. Samozřejmě se to netýká jen nejvyšší soutěže, v nižších ligách a mladších kategoriích možná budou problémy ještě větší. Řešit nějakou bublinu teď asi nemá moc smysl, na to je příliš brzy. Je fajn, že třeba Nymburk začal předehrávat zápasy s týmy, které jsou k dispozici, tím se tomu trošičku pomoc dá.
Ale jinak nezbývá prakticky nic jiného než čekat, co se bude dít. A doufat. Ve vakcínu, silnou imunitu, zdravý rozum, medicínský zázrak, cokoliv.
- OPAVSKÁ BASKETBALOVÁ ŠKOLA
Můj ty Tondo kolenatej, jako voni to jenom dělaj. Sice jsem před sezonou varoval před podceněním jakéhokoliv Czudkova týmu, ale může se tomu člověk ubránit, když ten tým přišel o Bujnocha, Dragouna a kvůli zranění i Klečku, což jsou všechno hráči ze stabilní rotace, a posílil o .... aha, sorry, vlastně prakticky neposílil. Kde je ta hranice, kdy už je kádr tak úzký, že s tím nedovede zázraky ani Petr Czudek a Jakub Šiřina? Možná někde bude - jak ostatně ukázala krutá zkušenost z Champions League - ale na české úrovni na ní Opava ještě nenarazila.
Slezané vedou ligu s průměrem víc než 100 bodů na zápas (!), porazili tři silné týmy, přičemž předsezonního kandidáta na medaili ze Svitav a silné Olomoucko proškolili nekompromisně "Igor-Hnízdo-style".
Není to vůbec jen o svaté trojici Šiřina - Gniadek - Jurečka. Takový Zbránek vypadal v některých zápasech jak Charles Barkley verze ´93, v posledním zápase Švandrlík vymazal Palyzu, do toho podává konstatně dobré výkony Slavík, tu zahraje dobré minuty Kvapil a vy si jako nezaujatý pozorovatel při sledování opavského basketu prostě nutně musíte říct, že jako jo, že tohle baví, takhle by to mělo vypadat.
Ten kádr je pořád úzkej, to se okecat nedá. Ale dokud je zdravý, tak je nad poměry ligy kvalitní a především neuvěřitelně dobře vyladěný a koučovaný.
- DALIBOR "LÍBA" FAIT
Před loňskou sezonou jsem psal článek o hráčích, kteří by mohli mít před sebou kariérní rok. Fait v něm figuroval. Nevyšlo to. Ale krutě to nevyšlo. Dalibor zakončil loňskou sezonu s průměry 4,5 bodu, 2,3 doskoku a rating 2,5 za necelých 13 minut na zápas. S úspěšností za dva 54,5%, za tři směšných 21%. Zdálo se, že na nějaký velký průlom to možná nakonec nikdy nebude.
Ale zatím to vypadá, že ani v šestadvaceti letech není rozhodně pozdě na to udělat velký skok a odehrát si životní sezonu.
Letošní Líbovi průměry: 15,3 bodu, 4,5 doskoku, rating 17 za 23 minut, za dva 64,3% a za tři 43,5%. A k tomu jeden televizní alley oop dunk. Ten se mimo jiné počítá za pět bodů do Kooperativa faktoru, jehož ovládnutí si Dalibor vyhlásil v přímém přenosu jako cíl, takže by se měl sakra snažit.
Ja vím. Čtyři zápasy jsou brzo na předčasné závěry, tohle všechno ještě může jít dost dolů, ale okolnosti jsou Faitovi nakloněné. Kádr Slunety nevypadá zatím super nabitě, cizinci se hledají, Ústí to na USK hrálo prakticky v šesti chlapech a Pištecký - zdá se - Faitovi věří.
Líba to má ve svých rukou.
- ONDŘEJ SEHNAL
Když už mluvíme o hráčích, kteří to letos mají kompletně ve svých rukou, viděli jste někdo aspoň jeden zápas USK? Ondra Sehnal má celý svazek klíčů od ofenzivy USK a disponuje potenciálem k tomu, aby překonal možná i několik historických rekordů NBL.
Jistě, může to být trochu ukvapená hysterická reakce, ale ten kluk v posledních třech zápasech zaznamenal 20+10, k tomu pravidelně připisuje vysoký počet doskoků, ve vymodlených faulech není v lize lepšího hráče, je agresivní, má přehled o hře, míč nonstop v ruce a ve svém týmu vlastně minimální konkurenci. Což v konečném důsledku může být někdy na škodu, v tomhle případě bych to ale tak neviděl.
Kdo se teď podíval na Sehnalovi statistiky, jistě vidí ten první zápas s Pardubicemi. To bylo fiasko pro celé USK. Ale podívejte se na fotky z toho zápasu. Já už to říkal několikrát - jak jde do Folimanky denní světlo, není to pro Sovy domácí prostředí. Folča musí působit dojmem, že je do ní potřeba zfárat, jinak to není ono. Takže tak.
- JAKUB ŠIŘINA
O Opavě už jsem psal, ale Šířa si zaslouží vlastní zmínku. Nezastavitelný.
Dál nebudu plýtvat písmenky ani vaším časem, podívejte se třeba na poslední zápas s Olomouckem. Nebo aspoň mrkněte do statistik, ať vidíte, co ten kluk dokáže zahrát za 30 minut na palubovce a - ty vole - bez jedné jediné ztráty!
- AEK Atény
Co?
Takhle. Vojta Hruban v Ballcastu (odebírejte na Spotify nebo sledujte na Youtube, je to skvělý, nebuďte hloupí) říkal, že letošní Nymburk má v útoku možná ještě větší útočný potenciál, než ten loňský. Nic proti tomu, klidně to může být pravda.
Ale na nymburskou obranu se zatím letos nekoukalo dobře. Občas je děravá jak ústa staré ženy (© Vinnetou, náčelník Apačů). Dost je na tomhle konci palubovky bolí odchod Hankinse, Bočiho i Pampeho.
Nymburk měl v loňské sezoně v KNBL průměr zhruba 75 obdržených bodů na zápas. V Lize mistrů byli nymburští dokonce druhým nejlepším týmem s průměrem 72,4 bodu.
Letos? 84 od Svitav 95 od Olomoucka 91 od Pardubic
AEK Atény zatím taky nevypadají neporazitelně, ale bude-li je chtít Nymburk opravdu porazit a postoupit do semifinále Champions League, obrana musí být mnohem lepší. Hraje se už za šest dní, času není habakuk.
Bylo by super, kdyby to Středočechům vyšlo. Sice už to pocitově není "ta" loňská Liga mistrů, ale titul vítěze se uděluje a nějaký prachy za to taky jsou. To nemůže být na škodu.
- NYMBURSKÉ KOŤÁTKO
V zápasech sice obrana hapruje, ale malé roztomilé koťátko od krutého osudu nymburští ubránili. A na facebooku jste se pak mohli dočíst dojemný příběh o tom, jak v sobě panové Hruban, Šafarčík a Benda probudili to nejlepší z odkazu Zdeňka Srstky.
Začali jsme pesimisticky, ale končíme fotkou koťátka. Na světě bude zase dobře.
Comments