Tento blog funguje jen pár měsíců a pokud tu už podruhé věnuji článek jednomu konkrétnímu hráči, tak to zřejmě znamená, že ho považuji za něčím výjimečného. Konkrétně je to pro mě jeden z objevů letošní sezony. (Abych nebyl označen za zaujatého, v nadcházejících týdnech se budu podrobněji věnovat i dalším mladým hráčům, kteří mě letos překvapili)
Nevím, možná nemám dostatečný přehled a všichni ostatní o Váňovi věděli už dřív, ale jsem si jistý, že minimálně dva překvapení jsme. Tím druhým je určitě Predrag Benaček. Protože důležitým členem prostějovské rotace se Fráňa stal až po tom svém trojkovém zázraku.
No a pokud se vám povede takový zápas, začnete si logicky věřit. Pokud vám navíc začne věřit i trenér, máte už pak vše ve svých rukou. Váňa s tím zatím zachází dobře, ačkoliv stejně jako u každého mladého hráče mohou být po cestě mnohé hrboly.
Zatímco do konce prosince u Váni výrazně převažovaly zápasy, ve kterých měl na svém kontě jednocifernou minutáž, po Novém roce už bylo takové utkání jen jedno.
Samozřejmě, Váňa nespadl z nebe. Olomoucko ho nenašlo někde na ulici před halou, když nakukoval dovnitř skrz zamčená vrata. Franta o sobě dával vědět možná ještě dřív, než mu začala puberta. Na ČBF se u jeho profilu skví, že byl členem All-Star týmu MČR v kategorii U14, byl taky MVP na nymburském Crystal Bohemia Cupu v roce 2015, kde hrál za reprezentaci U17. (v prohraném zápase proti sedmnáctce Nymburka dal osm bodů, proti brněnské osmnáctce 13 bodů a proti reprezentaci Slovenska 14 bodů - další statistiky se mi nepodařilo dohledat a ačkoliv jsem na těch zápasech byl pravděpodobně osobně, nemám sloní paměť, sorry.)
Od roku 2014 je členem reprezentačních výběrů. V roce 2014 na béčkové Evropě U16 odehrál osm zápasů. Vedl tým ke čtvrtému místu, měl v průměru nejvíce odehraných minut i nastřílených bodů. Dalšími jmény v tom týmu byli například Nábělek, Kolář nebo Kotásek, tedy taky aktuálně hráči KNBL.
V roce 2016 hrál za U18 taky na béčkové Evropě, ale opět neměl rozhodně béčkovou roli. Naši skončili osmí s bilancí 4-4, Franta hrál průměrně přes 19 minut a bodově byl třetí nejlepší za Kozákem a Tůmou.
O rok později už to byl áčkový šampionát dvacítek, který tedy skončil neslavně, když jsme pod sebe dostali akorát Lotyše. Váňa znovu hrál přes 20 minut na zápas, bodově znovu třetí nejlepší. O něco menší roli měl až na loňských béčkových dvacítkách, kde se na hřiště dostal průměrně na 15 minut a vydyndal z toho sedm bodů na zápas.
Zajímavostí těch jeho reprezentačních statistik je, že na to, za jak kvalitního střelce ho momentálně považujeme, jsou jeho nástřely na mistrovstvích fakt špatné. Úspěšnost za tři měl postupně 20 procent, 29 procent, 27 procent a opět 27 procent. To je fakt mizérie.
Ono to lepší není, ani když se podíváme do jeho poslední sezony v extralize juniorů, tedy do ročníku 2016/2017. Tehdy byl Fráňa sice osmým nejlepším střelcem celé soutěže, ale za tři to měl 183/55, to jest neslavných 30 procent.
A tak to bylo až do letoška vždycky. Před letošní sezonou ani jednou ve svých odehraných soutěžích nepřekročil v trojkové úspěšnosti 40 procent, a to ani zdaleka.
Mohu-li projevit svůj skromný názor, pak to svědčí o několika věcech. V první řadě na sobě Franta pracuje. Střelbu ve věku okolo maturity si nezlepšíte jen tak, že si někde přes noc vzpomenete jak propínat zápěstí a že je potřeba mít srovnaný nohy. Pokud chcete nakopnout tak zásadně procenta, musíte to odstřílet v tělocvičně. Střelec se sice pozná podle počtu střel, ale když je vám dvacet, tak vás s touhle filozofií v nejvyšší soutěži žádná hitparáda nečeká. Moc lidí pro to pochopení mít nebude.
Ještě daleko spíše to ale ukazuje na to, že Franta nikdy nebyl jenom střelec z dálky. Na hřišti dělá správně většinu toho, co by hráč jeho typu dělat měl. A především - tím výkonem proti Kolínu, který mohl klidně zůstat jen historickou kuriozitou, se sám ve své hlavě dostal na jiný level a začal se považovat za hráče. Což je u kluka, který má jeho talent, věc, na kterou by si měli dávat soupeři pozor.
A jak to zatím vypadá si ukážeme na příkladu zápasu Olomoucka v Pardubicích, který Váňa v posledních 13 minutách pro hosty vyhrál. A to přesto, že v prvním poločase nedal ani bod. Bengo ho tam poslal zpátky tři minuty před koncem třetí čtvtky.
A takhle to vypadalo:
V prvním útoku po příchodu na hřiště hned otevřená trojka. Pelko s Douglasem zahráli jednoduchý pick-n-roll, Douglas odroloval ke koši a z křídla od Váni správně odstoupil Škranc. Váňa tedy zůstal úplně volný, Pelko mu míč zkušeně přihrál a pak už to bylo jen nic-než-síťka. Akce jak z učebnice.
Singletary jako obránce Douglase, který na něj po cloně vyzbyl, sice správně ukázal Škrancovi, že ho má jako sbíhajícího přebrat, sám ale k Váňovi vůbec nešel a zaváhal dokonce i poté, co FV dostal míč. Omlouvá ho, že je v lize nováčkem, takže jméno Váňa nikdy neslyšel. Chce to holt číst scouting reporty, no.
Vzápětí na druhé straně po neúspěšné trojce McGaugheyho a doskoku Sehnala předvedl Singletary místo automatické obrátky zpátky do obrany úplně nesmyslnou snahu jakoby vypíchnout míč, která vyšla naprázdno a bylo z toho zcela logicky přečíslení. Váňa si našel úplně stejnou pozici jako pár vteřin před tím, Pelko mu míč znova podal a výsledek byl stejný. Čístá za tři.
První koš byl tak trochu Singletaryho, druhý byl vyloženě jeho, protože v době McGaugheyho střely byl Váňa u něj a po doskoku se tak Singletary stal jeho obráncem. Jenže se na něj vyprdnul, za což byla Beksa zaslouženě potrestána. Jak říkám - Singletary Váňu nezná, nebo byl špatně nabrífovanej.
V následném útoku už to byla jiná písnička, Svoboda Váňu nepodcenil a František tak střílel hodně zbytečně víc jak metr za trojkou. Do konce útoku bylo přes deset vteřin. Na druhou stranu, proč ne? Když dáš za půl minuty šest bodů a jsi střelec od Pánaboha, tak si věříš. V Americe takové střele říkají heat check.
Představoval bych si ale, že obrany soupeřů budou tímto způsobem Váňu respektovat pokaždé hned od nástupu na hřiště a ne až poté, co se jim dvěma trojkami bez obrany připomene, že na něm už je.
Nicméně o Váňovi jako takovém a jeho progresu daleko víc vypovídá první útok poslední čtvrtiny, kdy se po hře jedna na jedna, ačkoliv byl poměrně dobře bráněn, nebál zvednout těžkou střelu z odskoku odněkud z polorohu přes natažené ruce Radka Nečase (great defender ALERT!), kterou samozřejmě proměnil. Čistě.
Ono je to takhle. Mladí hráči, kteří si nevěří, ale dovedou si zachovat zdravý úsudek, se v takové situaci zbaví míče. Mladí hráči, kteří si nevěří a nedovedou si zachovat zdravý úsudek, se dostanou někam k lajně, tam přestanou driblovat a buď balon zahodí nebo o něj přijdou rovnou. Mladí hráči, kteří si věří, ale nemají odpovídající schopnosti, sice tu střelu přes Šutyse zvednou, ale balon v lepším případě netrefí nic, v horším trefí někoho z diváků. A pak jsou mladí hráči, kteří už mají dostatek sebevědomí a mají i ty schopnosti. Ti takovou střelu dovedou proměnit. To je Váňa.
Chvíli po tom přišla těžká trojka tak půl metru za obloukem. Pavlovič tam byl o půl kroku později. Ale dobrá, nad tím by se dalo přimhouřit oko. Situace čtyři minuty do konce je mi ovšem z pohledu Pardubic trochu záhadou. Pokud mám na hřišti hráče typu Váni navíc v takové pohodě, v jaké je, tak se řídím jednoduchým pravidlem - nepomáhám od něj. Půlpán ale pomohl ze SILNÉ strany Švrdlíkovi dost zbytečně na Douglase, který toho využil a hodil míč úplně volnému Váňovi. Fráňa ani nemusel mávat jak na prvního mája. Všichni v hale věděli, že je volný. Čistý koš.
Půlpán je zkušený a dobrý hráč a jako takový nepochybně ví, že ze silné strany se od střelce nepomáhá. Takže je to klasická mentální chyba možná plynoucí z toho, že Váňu dostatečně nerespektuje. Zajímavé by bylo vidět, jestli by obránce v takové situaci odstoupil od Palyzy.
Další útok, Váňa zase volný, Půlpán je u něj pozdě a při pokusu o trojku ho fauluje. Takže asi tak, viz. předchozí odstavec. Byla to dost podobná situace jako v případě první Váňovy trojky, kde ho nedobral Singletary. Půlpán sice tím odstoupením jistil seběh Douglase, ale v takové chvíli je potřeba si uvědomit, kdo mě v ten moment může ublížit víc. Olomoucká kometa samozřejmě v takovém laufu všechny tři šestky proměňuje.
No a potvrzení toho, že Váňa je Hráč, byl útok v poslední minutě za stavu plus dva pro Olomoucko. Hosty začal tlačit limit 24 vteřin, Váňa najel proti Půlpánovi někam do levého polorohu a navzdory dobré obraně přes reprezentačního rozehrávače poslal drzý fadeaway, který - jak jinak - čistě propadl síťkou. Dost pravděpodobně klíčový koš. A taky mimo jiné 19 bodů za 13 minut druhého poločasu pro číslo 3. Cold blooded!
Ale možná vůbec nejlepší věc na Váňovi je, že to není jen střelec, jak jsem psal výše a jak jsem psal i minule. Budu se opakovat. Dělá správně všechny ty malé věci, které statistiky ignorují. Tedy minimálně české statistiky, to jen pro upřesnění. V obraně ubraní jedna na jedna, komunikuje, ukazuje, správně přebírá, bere na záda, i když mu trochu chybí centimetry. V útoku si správně vybírá svoje místa, nenutí se do věcí, ví, kdy má střílet, ale taky dovede posunout balon spoluhráči, viděl jsem tam i správně zvolený nájezd a výhoz.
Olomoucko letos ve Váňovi našlo nečekaně cenný kus, se kterým možná nikdo nepočítal. Found money!
Jistě, je potřeba pořád polknout slabší zápasy (viz. doma Svitavy, venku Hradec nebo Ústí), ale to je mládí. Je logické, že nebude mít pořád trojky 9/9, že nebude vždycky rozhodovat zápasy venku proti favoritům nebo sbírat double-doubly (jeho 12 doskoků proti Ústí je mimochodem úplná statistická anomálie). V Olomoucku jsou pořád lídry jiní hráči a je to tak správně. Ale podstatné je, že Franta možná už sám věří tomu, že by brzo jedním z těch lídrů mohl být i on. Ještě podstatnější asi je, že tomu možná věří i jeho trenér a spoluhráči.
A pro Olomoucko je jenom dobře, že tomu zatím tak úplně nevěří někteří protihráči.
--------------------------------------------------------------
A na závěr jedna poznámka k jinému borci z KNBL, kterého ovšem už dávno nikdo nepodceňuje:
Pavel Slezák hrál v Děčíně fantasticky, ale speciálně jeho trojka na 76-65 z pohledu Svitav přes Grunta byla ta nejlepší imitace Hardena, jako jsou na českých palubovkách za poslední dobu viděl. Až na to, že při tom drobném side stepu neudělal Pavel kroky.
Comments